13. září 1993, tedy před rovnými třemi desítkami let, zahájila vysílání první celoplošná soukromá stanice Radio Alfa. Personálně i obsahem byla velmi podobná vysílání veřejnoprávního rozhlasu, zejména Radiožurnálu a Praze (dnes Dvojka), což se neukázalo jako nejlepší nápad.
Licenci držela firma Kaskol, spol. s r.o. (Václav Kasík, Ivan Kolář, Thomas Karasek, Petr Elišák). Alfa sídlila ve čtvrtém patře paláce YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1. Stanici zpočátku vedl Jan Vávra, který brzy přešel na vznikající televizi Nova, po něm Ivan Hoffman, později dlouholetý politický komentátor Českého rozhlasu.
Práci v celoplošného privátu si vyzkoušela celá řada dalších rozhlasových osobností, které se před a (nebo) po Alfě uplatnili v ČRo: Josef Havel, Jan Menger, Jaroslav Sezemský, Libor Dvořák, Petr Havel, Jiljí Kubec, Jana Lejpová, Karel Zajíc, Pavel Kučera, Zdeněk Mahdal, Miroslav Dittrich, Vladislav Slezák, Petr Sirotek, Martin Ondráček, Jan Pokorný, Milada Richterová, Jakub Šiška, Jitka Hanžlová, Jiří Burda, Ivana Vališová, Josef Kluge, Zbyšek Horák, Martin Jonák nebo Marián Vojtek a v neposlední řadě samotný majitel Alfy Václav Kasík, který byl mezi lety 1999 a 2009 generálním ředitelem ČRo. Je vhodné dodat, že pro Radio Alfa pracoval také nově zvolený generální ředitel České televize Jan Souček.
Ve večerních hudebních pořadech Alfy se objevila známá jména jako Mirek Černý, Josef Šrámek, Petr Janda, Jan Spálený, Karel Zich, Vladimír Mišík, Oscar Gottlieb, Petr Spálený nebo v pondělí zesnulá Yvonne Přenosilová s programem Hudební večírek.
Záměr byl vybudovat seriózní zpravodajsko-publicistické rádio. Nešlo o první pokus tohoto typu. V letech 1991 a 1992 existovalo Radio Plus s podobným formátem na stejné pražské frekvenci, jakou posléze využila Alfa. V době, kdy Alfa začínala, již byly v Praze podobné stanice pro střední a starší publikum R.I.O. a Zlatá Praha, Český rozhlas měl stanice Radiožurnál, Praha a Regina Praha.
Původní formát Radia Alfa byl produkčně i distribučně poměrně drahý a u posluchačů i zadavatelů reklamy se nesetkal s dostatečnou odezvou. Zajímavé bylo, že zpočátku Alfa přes den nepoužívala předem připravený playlist, ale ručně vybíranou hudbu, spíše oldies či country. Program se pak postupně zjednodušoval a v denních časech odlehčoval od mluveného slova.
Po dvou letech od startu byl uveden nový zábavný formát Rádio Nová Alfa v úzké spolupráci s televizí Nova, která v Alfě viděla příležitost rozšířit své impérium a nasadila svého člověka Richarda Medka (také se zkušeností z ČRo) do funkce ředitele.
Po sporech s RRTV včetně tučné pokuty se na jaře 1997 stanice vrátila k názvu Alfa a částečně navázala na podobu v začátcích, i když s výrazně mladší hudbou. Neobhájila ale licenci a v éteru ji nahradil mnohem úspěšnější Impuls. V posledním období Alfě šéfoval Petr Dvořák (Bonton, City, Blaník, Oldies), rádio se přestěhovalo do levnějších prostor v Kovářské 15 v Libni. Toto sídlo i část personálu přešlo pod Impuls, který zpočátku vysílal i se stejnými jingly.
Původní síť FM vysílačů se satelitní distribucí modulace zahrnovala:
91,4 Plzeň – Krašov
96,4 Ostrava – Hošťálkovice
96,6 Praha – Žižkov
98,4 Klatovy – Barák
100,3 Jihlava – Javořice
100,5 Valašské Meziříčí – Radhošť
100,9 Jeseník – Praděd
102,0 Ústí nad Labem – Buková hora
102,3 Zlín – Tlustá hora
102,9 České Budějovice – Kleť
105,6 Brno – Barvičova
106,0 Pardubice – Krásné.
Kvůli úspoře nákladů byl již v polovině roku 1994 vypnut vysílač Klatovy, od ledna 1995 už nevysílaly ani Radhošť a Tlustá hora. Od prosince 1994 byl vysílač Brno 105,6 (v té době již z Hádů) nahrazen Kojálem 87,6. Síť vysílačů byla dále rozšířena o 92,1 Trutnov – Černá hora. Na pražském vysílači byl od roku 1995 vysílán RDS, ostatní vysílače jej neměly. PI kód byl shodný s dnešním Rádiem Impuls.
Start Radia Alfa jsem jako třináctiletý teenager na Olomoucku sledoval. Šlo o významnou událost, protože v září 1993 bylo v mém regionu na FM k naladění bez zvláštní antény ještě málo tuzemských stanic: Haná, Rubi, Ekol.S, Radiožurnál, Vltava, ČRo Brno, ČRo Ostrava a zcela nový Sprint. Alfa svým poměrně konzervativním a seriózním obsahem, lidmi, znělkami a hudbou na mně již známé frekvenci 100,9 z Pradědu (do roku 1992 Radio Mikroforum + Praha) velmi připomínala Radiožurnál a další veřejnoprávní stanice, které mi v té době vzhledem k zájmu o aktuální hudbu a moderní trendy nevyhovovaly. Přišly mi příliš usedlé a nudné, ač o mnoho profesionálnější než soukromá rádia té doby. Proto jsem Alfu téměř neposlouchal.
Navíc jen o měsíc později odstartovala druhá privátní celoploška Frekvence 1, která mi celkově sedla mnohem více a sledoval jsem ji denně s velkým zájmem. Vzpomínám si, že jsem na Alfě až později poslouchal hudební pořady o víkendu, například Taneční párty Pavla Bárty. Následné Rádio Nová Alfa a Rádio Alfa jsem prakticky neladil.
Podívejte se také na:
Původní programové schéma září 1993:
Programové schéma září 1994:
Programové schéma srpen 1995:
Radiu Alfa se podrobně věnuje diplomová práce Matěje Skalického (ČRo) z roku 2019:
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/107712/120329867.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Další použité zdroje: Týdeník Rozhlas, DX Revue
Foto: zlatakorunacz.cz
Dle map pana Hepburna, ale i podle předpovědi ČT (v horních vrstvách atmosféry k nám bude proudit teplý vzduch) – neděle a pondělí 28. a 29. ledna tedy určitě skenujte pásma !!!
Když se to podaří, budu na Smrku, nejvyssi hora rychlebskych hor za Jeseniky, mám se na něco speciálního zamerit?, mam dojem že jsem tam ladil Bukovku. Nevim jak moc takovou polohu vylepší zlepšené podmínky. Co kdyby slo 91,9 radio 1. Ve zdobnici v orl horach jsem kdysi naladil vsechny regiony čro, krom snad jednoho a rakousko 98.8
Teď máme těch soukromých faktických celoplošek tedy asi 7-8, ač se tomu eufemisticky říká „nadregionální“ rádio. Protože s pokrytím nad 50% obyvatel (až blížící se 80%) nejde o žádné regionální rádio….
Jinak neúspěch takto sofistikovaného rádia je v dnešní době pochopitelný… v době televize a internetu je smysl/=úspěch rádia v drtivé většině založen na pochopení dostatečné skupiny posluchačů kterým bude dělat nevtíravého společníka jim příjemnou hudbou a přiměřeným doplňkovým ale nezahlcujícím informačním servisem a zábavou.
Na Alfě působili krajští zpravodajové, z nichž mi utkvěl v paměti Jan Čada ze Zlína, jenž stejnou práci dělá dodnes pro Impuls. Na těch samých frekvencích je tedy slyšet úctyhodných 30 let.
Při pátrání po historii Alfy jsem mimochodem zjistil, že známá kolize 101,9 Trutnov – Černá hora versus 102,0 Ústí nad Labem – Buková hora nastala v průběhu roku 1993. Původně na obou frekvencích běžela stanice Praha, takže problém neexistoval. Po přerozdělení vysílacích prostředků mezi veřejnoprávní a nové soukromé stanice 101,9 připadla Vltavě (později ČRo Hradec Králové a poté opět Vltavě a následně Plusu) a 102,0 Radiu Alfa (později Impulsu).