Nejnovější komentáře

  • Lukáš: Soukromá rádia jsou financována z reklamy kterou si nejprve musejí sami sehnat přes jejich obchodní lidi narozdil od Čro kterému…
    23:55 20.11.2024
  • Míchal R.: Za mě by se mělo rozšířit zejména regionální vysílání Českého rozhlasu. Prostě za mě to je hodně podobně jako v…
    23:12 20.11.2024
  • Marcel: I ja jakožto posluchač ČRO bych mírně optimalizoval. Regionální stanice bych vrátil do stavu pred zavedením krajů. tj Sever, Východ,…
    22:49 20.11.2024
  • PPK, jidxc: Lukáši, to si pletete pojmy s dojmy. Neposlouchám ČRo a nekoukám na ČT a tak je odmítám platit. Slýchám to…
    22:39 20.11.2024
  • PPK, jidxc: Já zas naopak spatřuji za velice dobré, když má každý kraj regionální studio, zprávy, obchod atp, je prostě lidem blíž…
    22:17 20.11.2024
  • Lukáš: Jenže český rozhlas má celkem 26 stanic na které chce víc peněz. Navíc pan ředitel Zavoral bere měsíčně okolo 300…
    22:01 20.11.2024

Všechny komentáře

Pozapomenutá česká hudba z rádií 90. let

Přestože se zdá, že tuzemské rozhlasové stanice překypují domácí hudební tvorbou, mnohdy až v nesnesitelné míře, existuje hromada muziky, která se od devadesátých let z éteru téměř nebo zcela vytratila. Relativně malá ohranost a nízká všeobecná známost následujících titulů z nich dělá výběrové zboží pro zasvěcené, ačkoliv některé skladby před třemi dekádami v mainstreamovém rádiu zněly často:

Petr Skoumal – Pokušení na táboře (1990)

Velká rarita, která se hrála těsně po Sametové revoluci a velmi pěkně vystihuje atmosféru doby plné změn. Až před nedávnem jsem se dozvěděl, kdo je jejím autorem a jak se jmenuje. Přes třicet let jsem si pamatoval pouze text: Soudruhů! – No co je?

Žentour – Pojď ven (1990)

Formace kolem Janka Ledeckého zabodovala již v druhé polovině osmdesátých let, změnou režimu zdatně proplula a v raných devadesátkách patřila k hlavním mainstreamovým jménům úspěšného labelu Tommü. Všimněte si energie a výrazné stylizace hlavního protagonisty kapely. Žentour záhy zmizel a bylo slyšet jen o Jankovi, především v souvislosti s Vánocemi.

Nová růže – Rapl ‚N‘ Roll (1991)

Moderně rockový projekt Čoka, Baláže, Roškaňuka a Höniga se objevil na přelomu osmdesátých a devadesátých let a po druhé desce z roku 1991 zavřel krám. Rapl ‚N‘ Roll poutavě kombinuje rock a tehdy nový a čerstvý rap. Pokud vám Nová růže nic neříká, spolupráci Viléma Čoka a Oty Baláže plus Kamila Střihavky přesto znáte. Ve stejném roce totiž nazpívali české znělky legendárních animovaných seriálů od Disneyho My z Kačerova alias Kačeří příběhy (DuckTales) a Rychlá rota (Chip ‚n Dale: Rescue Rangers). Pořady od Disneyho vysílanými v neděli večer započala začátkem roku 1991 v televizi skutečná americká zábava do té doby nevídaná.

Toyen – Po stopách zmizelých železnic (1991)

Pád zločinného komunistického režimu umožnil proniknout do médií i alternativním a novým jménům. Kytarovka britského střihu od Toyen je hezkým příkladem ve své době nekonvenčního, ale dobře poslouchatelného a hitového soundu, kterého si všimli i na Západě.

Petr Kotvald – Hyde Park (1991)

Se změnou společenských poměrů se museli vyrovnat i oficiální režimní umělci. Do devadesátek se svým moderním diskotékovým popem hladce prošel Petr Kotvald, zatímco jeho souputníci Standa Hložek či Michal David se na nějaký čas stáhli do ústraní a vydávali pouze kolekce největších hitů z normalizační minulosti. Hyde Park je dokladem tehdejšího překotného otevírání se Československa západním kulturním vlivům, zejména pak angloamerické hudební, filmové a divadelní popkultuře. Toto pomyslné provětrání českého pokojíčku našemu rozhledu a vkusu pokřivenému normalizačním zahníváním nepochybně prospělo.

Helmutova stříkačka – Helmut v léčebně (1991)

Tento chytlavý song se hrával převážně v alternativnějších rádiích, i když měl jednoznačný hitový potenciál a i s odstupem času zní výtečně. Vyšel na značce Monitor, která byla jedním ze symbolů nového svobodného režimu, jenž dal prostor zaznít obrovskému množství nových a dosud neznámých hudebních počinů.

Iveta Bartošová – Václavák (1992)

Bartošová podobně jako Kotvald úspěšně pokračovala v kariéře i po skončení „totáče“. Prvním albem mimo tradiční vydavatelství Supraphon byl Václavák na labelu Tommü v posledním roce existence společného státu Čechů a Slováků. Bartošová tu poprvé reflektuje porevoluční fenomény jako byly vzestup kriminality, příliv jiných etnik, noční život metropole nebo konzumní styl života, a to ve více taneční a méně romantické podobě.

Wanastowi Vjecy – Kapky krve (1992)

Už od začátku devadesátek velmi populární formace vydala titul Kapky krve jako druhou skladbu svého druhého alba. I v tomto případě se mísí v té době nepříliš rozšířený rap a řízný rock.

Miloš Dodo Doležal feat. Guy Mann-Dude – Soudím (1992)

Po otevření hranic se mnozí umělci vydali na zkušenou na Západ. Jedním z nich byl Miloš Doležal známý z kapely Vitacit, který se vypravil do USA studovat hru na rockovou kytaru. Tam se skamarádil s místním metalistou Guyem a společně pak po Doležalově návratu do Československa natočili úspěšný duet Soudím na značce Popron Music.

Pestalozzi – Já si tě stejně najdu (1992)

V prvních letech dekády se na scéně objevilo hned několik kapel z Plzně. Jednou z nich byli Pestalozzi, kteří zazářili, ale dál už o nich moc slyšet nebylo. Na obalu jejich dlouhohrajícího debutu Zařiď to! se nepřekvapivě skví logo plzeňského Radia FM Plus.

Burma Jones – Nebe, peklo, ráj (1993)

Plzeň dala světu také seskupení Burma Jones, jehož popularita byla mnohem výraznější než v případě Pestalozzi. Snad k tomu přispěla i mediální podpora nejposlouchanějšího rádia té doby – Evropy 2, jejíž moderátor Roman Holý se stal producentem desek Burmy.

Nastřižené vlasy – Dej aspoň vědět (1993)

Do třetice všeho plzeňského. One hit wonder kapely kolem dvojčat Urbánkových. Vyhráli soutěž Zlatý Ambrož vyhlašovanou populárním teenagerským časopisem Filip pro -náctileté.

P. B. Ch. – Nechci (1994)

Jednou z nejpopulárnějších českých kapel na začátku devadesátek byla Lucie. Dva z jejích členů zároveň tvořili projekt Wanastowi Vjecy. Jeden z těch dvou byl Petr Břetislav Chovanec. V roce 1994 vytvořil první a jedinou sólovku se singlem Nechci. Vyšel na dalším typicky devadesátkovém labelu B&M Music.

Monika Načeva – Udržuj svou ledničku plnou (1994)

Charismatická herečka divadla Sklep se jako zpěvačka objevovala na méně komerčních až ryze menšinových stanicích, což platí dodnes. Debutovou desku přitom vydal mainstreamový label Bonton Music za podpory Radia Bonton.

Babalet – Kytkový reggae (1994)

Mediální support velmi populární Evropy 2 pomohl k úspěchu také Babaletu přinášejícímu do českého éteru málo hraný žánr reggae. Zpěvák Martin Tankwey z Konžské demokratické republiky známý jako Sluníčko Evropy 2 (předpověď počasí lámanou češtinou) zaujal ve vtipném songu Kytkový reggae, dnes už neprávem téměř zapomenutém. Jeden z Tankweyových příbuzných mi nedávno řekl, že Martin v současnosti žije v ústraní v Ústí nad Labem.

B.S.P. – Holka čapni draka (1994)

Již zmínění Ota Baláž a Kamil Střihavka hudebně spolupracovali s Michalem Pavlíčkem v projektu B.S.P. První desku vydali v angličtině, druhý počin byl už česky. Přinesl hit Země vzdálená, ale pozornost si zaslouží také energická skladba Holka čapni draka.

Rumpál – Umbajquí (1995)

Zajímavá hudba v devadesátých letech vznikala též ve Zlíně. Soubor Rumpál nepatří k nejznámějším, jeho songy mi však v paměti alespoň trochu zůstaly. Jeho členové mnohem více uspěli v byznysu, založili totiž známou firmu na kuchyňské potřeby Tescoma.

Marta Kubišová – Řeka vůní (1995)

Marta Kubišová je známá díky několika songům z šedesátých let, nicméně i v devadesátkách vydala nový materiál. Ve svém vysílání jej promovala Frekvence 1 a na přebalu desky Řeka vůní je logo Radia Echo, které vysílalo na středních vlnách pouhý jeden rok jako jakýsi neoficiální druhý program Bontonu pro starší publikum.

Dan Bárta – Neotvírej dům (1995)

Po ukřičeném a ochraptělém hardrockovém úvodu v kapele Alice (jak jinak než z Plzně) se Bárta postupně zklidnil a začal se realizovat v jazzových, funkových a alternativních vodách. Teprve tehdy vynikl jeho mistrný hlasový projev. Neotvírej dům je kooperací se známým olomouckým jazzmanem Emilem Viklickým.

Alice Springs – Time to Do It All (1995)

S podporou Evropy 2 vyšla Alici Springs (rodným příjmením Taťounové) první deska Just a první hit byl právě Time to Do It All. Větší zářezy následovaly s česky zpívaným repertoárem, Alice S. se stala často hranou zpěvačkou zejména v druhé polovině devadesátých let a v našich rádiích se s českými písněmi (Jízda, Dej mi pusu) objevuje dodnes. Poslední popovou desku vydala před dvaceti lety a z mainstreamu se stáhla. O mnoho let později jsem ji viděl zpívat a hrát na klavír jazz a blues v jednom z pražských jazzových klubů.

Pavla Kapitánová – Nevěřím (1996)

Tato rockerka byla uváděna jako objev Aleše Brichty, jenž jí produkoval stejnojmenné album s logem Evropy 2. Zásadní průlom do české hudby neznamenalo, o Kapitánové bylo slyšet bohužel až po její tragické smrti v roce 2007.

Karel Plíhal a Petr Fiala – Kde jsou (1996)

Vydání této písničky a celého alba Králíci, ptáci a hvězdy svou značkou podpořila Frekvence 1. Zaprášená kooperace olomouckého písničkáře a rockera spjatého s jedinou známou valašskomeziříčskou kapelou Mňága a Žďorp. Nevzpomínám si, že by tento kus F1 nějak často hrála, ale možné to je.

Petr Novák, George & Beatovens – Sám a sám (1996)

Dalším CD s kopretinou Frekvence 1 na přebalu jsou Dávné sliby předčasně zesnulého Petra Nováka. Jeho devadesátkový comeback s novými písněmi probíhal mimo jiné na olomouckém Rádiu Pohoda. Dnes rádia hrají jeho skladby pouze ze 70. a 80. let. Songy, které vydal krátce před smrtí, jsou ignorovány, přestože jde o velmi slušný materiál.

Yo Yo Band – Gejza (1997)

Tuto skladbu si z rádia dobře pamatuji, docela šokovala svým textem. Yo Yo Band v méně známé rapové/romské poloze, která do většiny stanic nepronikla a zdaleka nedosáhla takového úspěchu jako kousky Rybitví nebo Karviná z roku 1993.

Precedens – Horký odpoledne (1997)

Pro mě jeden z opravdu velkých a zároveň neprovařených hitů devadesátých let se skvělou letní atmosférou („konec prázdnin je dál než konec světa“). Zpívá Petr Kolář, který o pár let později sklouzl do o dost méně skvělého přeslazeného pop-rocku pro ženy. Na albu je logo rádií Kiss, Hellax, Profil a Faktor.

Alias – Řekni mi proč (1997)

Nepříliš známým českým projektem je Alias, ve kterém se sešli Ivan Král, Ivan Hlas a Karel Šůcha. Hrálo se docela často na Frekvenci 1, ale nikdy se to nestalo běžnou součástí česky zaměřených rádií.

Černý ovce – Nádraží (1997)

Ve stejném roce jako Alias vydala své album další takzvaná superskupina, a to Černý ovce (Hrubý, Mustill, Prokop, Skoumal). Půvab skladby Nádraží je podtržen citací slavné skotské melodie Scotland the Brave.

Luboš Pospíšil – Můžem si za to oba (1998)

Frekvence 1 v devadesátkách běžně hrála Luboše Pospíšila, který je jinak v českých rádiích se svým inteligentním pop-rockem až folk-rockem naprosto opomíjený. Vzpomínám si, že podporovala i tuto desku.

Sexy Dancers – Some People (1998)

Jeden z projektů Romana Holého se objevil na konci devadesátých let. Znamenal posun Dana Bárty do tanečně popových poloh a viditelný návrat osmdesátkové dětské hvězdičky Dariny Rolincové alias Dary Rolins.

Narvan – L.O.V.E. (1999)

Nadějná brněnská funk-rocková formace Narvan fungovala od roku 1994, stopku jí vystavila dopravní nehoda v roce 2000, při níž zemřeli zpěvák Mario Feinberg a kytarista Martin Pokora. Kapela s originálním zvukem byla vždy spíš na okraji zájmu českých rádií, ale osvícenější z nich ji hráli.

Odebírat
Upozornit na
O čem píšete?
3 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Hony
8. 9. 2023 16:04

Luboš Pospíšil stále hraný na Rádiu Beat

Jakub Melin
5. 9. 2023 22:26

Burma Jones nebo Sexy Dancers jsou přesně ty kusy, které by se dneska normálně mohly hrát v mainstreamových rádiích. Žentour také a i další by se našly. Stejně jako kvalitní CZ/SK synthpop z 80s (Oceán kromě Rachel, Banket, Miro Žbirka z jeho desek Chlapec z ulice a Nemoderny chalan a jiné). Našlo by se toho celkem dost.

Ale co si budeme povídat, naprosto stejné je to se zahraničními 80s a 70s, hraje se tu stále stejných 30-40 věcí dokola a ignorují se všechny ostatní věci, i ty velmi hitové, u 70s se ignoruje celé funky a disco období, které se v zahraničí běžně hraje (Chic, Sister Sledge, Silver Convention a mnozí další). A nehrají se ani slušné věci od profláklých interpretů – od Duran Duran se hrají dvě věci, od Eltona Johna také, Mike Oldfield je klasika a dalo by se pokračovat.

Bohužel hudební ředitelé českých rádií se bojí jako čert kříže těch méně profláklých věcí, protože by kvůli nim „mohl někdo přeladit“. Je to samozřejmě nesmysl, ale drží se to jako klíště a dle toho český výběr vypadá. To, že všude jinde se to hraje pro ně není argument.

Míra
Reply to  Jakub Melin
5. 9. 2023 23:25

Kdyby existovala Ráchel pouze v „Opusácké (tvrdé) verzi“, tak si myslím, že by dnes (v roce 2023) nikoho neštvala, protože by se už dávno (minimálně 20 let) nehrála.

Last edited 1 rok před by Míra
HOME
3
0
Přidejte komentář, prosím.x