Nejhranější české hity

Po čase je tu opět přehlídka české a slovenské hudby, která v těchto dnech a týdnech nejvíce rotuje na rozhlasových frekvencích ve Slezsku, na Moravě a v Čechách. Žebříček „RADIO cz50 Oficiální“ je sestavován nevládní neziskovou organizací IFPI ČR. V 17. týdnu 2013 došli její výzkumníci k tomuto pořadí:

1. Marek Ztracený – Sex s ex
2. Kryštof & Jaromír Nohavica – Křídla z mýdla
3. Doctor P.P. – Zdravý doktor

4. Debbi – You Take Me There
5. Divokej Bill – Vstávej
6. Michal Hrůza & Klára Vytisková – Duše do vesmíru
7. Suvereno & Nicole – Empatia
8. David Deyl & Monika Absolonová – Budu tu stát
9. Anna K. – Tamaryšek
10. Lucie Vondráčková – Kdy vzlétnu já

Již letmé pročtení titulů a jejich interpretů ve mně vyvolalo jisté obavy a pochybnosti. Primitivně rýmované názvy, přemíra duetů a kooperací, které ve většině případů nevěstí nic světoborného, spíše cajdáky třetí jakostní kategorie. Nedůvěru posilovala především přítomnost jmen Absolonová, Vondráčková, Deyl. Rádio poslouchám opravdu často, ale po prvním poslechu jsem zjistil, že na zmíněné písničky jsem s výjimkou Suverena dosud nenarazil, možná jsem se jim instinktivně vyhýbal, nejsem totiž žádný hudební novic.

Pokud Helena Vondráčková dokázala před deseti lety produkovat hudbu, která zní výrazně moderněji a odvážněji, než to, co nyní nabízí její neteř Lucie (o více než třicet let mladší), je v rodině Vondráčkových něco ve velkém nepořádku.

Veteránka Anna K. představila veřejnosti málo známou rostlinu tamaryšek. To je chvályhodné. Píseň samotná je vhodná k použití jako alternativa odvaru z makovic. Patří k tomu slabšímu, co z její dílny vzešlo.

Správný český duet je pomalý a „romantický“. Smyčce Severočeské filharmonie Teplice, dětský sbor Koťata. Do toho ultrapopaři Deyl a Absolonová. Výsledkem nemůže být nic jiného než pořádný kus přeslazeného, hudebně velmi zastaralého kýče. Možná právě tou okázalou kýčovitostí mě tento kus dokázal mezi ostatními v pořadí alespoň trochu upoutat.

V top 10 působí jako zjevení z jiného století slovenský rapper Suvereno. Jde o jedinou píseň, která se vymyká zpátečnickému kytarovému schématu zbylých skladeb. Svižná věc se zvukem, z něhož nezavání devadesátá a osmdesátá léta, ale rok 2013.

Písni Duše do vesmíru by vůbec neškodilo zvýraznění osobitého projevu Kláry Vytiskové. Takto hraje prim Michal Hrůza a výsledek, vcelku tradičně, odpovídá jeho příjmení.

Divokej Bill mi v písničce Vstávej kupodivu vadí méně než obvykle.

Jediná anglicky podaná věc You Take Me There od Debbi vyniká kvalitní produkcí i velmi dobrým hlasem zpěvačky a po druhém poslechu jsem uznal, že právě tento track je z desítky vůbec nejlepší, nebo přesněji nejméně hloupý.

Vtipné texty zastiňující méně invenční hudební stránku nabízí Doctor P.P. Parta kolem právníka Petra Pečeného mi není zcela cizí. Rádia hrála v roce 1996 jejich hit Až mě jednou pověsej, ale od té doby nic. Nyní se doktor vrací a hezky oživuje žebříček. Trochu připomíná dvacet let staré nahrávky Kabátu.

Kryštof a Nohavica nabízejí uhlazenost a opatrnost po ostravsko-havířovsku. U obou jmen platí, že s novými nahrávkami se jejich renomé u mne nezlepšuje.

Nejvíce se v současnosti hraje Sex s ex Marka Ztraceného. Skladba dobře reprezentuje vkus českého publika, který se promítá do celé top 10. Žádný jiskřivý moment, nápad, provokace, posun do 21. století. Celá desítka působí v průměru jako nedochucená vata, mdlá výplň mezi rozhlasovými znělkami a reklamou. Převažuje folk/pop-rockový zvuk kytary, tu jemnější, tu říznější, ale stále odkazující na doby dávno minulé. Ošoupaná rockerská bunda nasáklá cigaretovým kouřem a potem. Je načase ji konečně sundat.