Kolemjdoucí: Když p. Krása kontaktoval jednoho z dalších DAB operátorů, rovnou mu sdělil, že nemají na šíření signálu peníze. S takovým… 00:49 25.04.2025
Jirkas: To je pravda, Omikron by nemusel být drahý a mohl by jim vyjít vstříc, ideální síť pro ty“chudší“ nebo pro… 22:48 24.04.2025
Jirkas: Tak kdo sleduje Pýchu od počátku, tak humbuku kolem různých tahanic s lidmi (spolupracující s jeho osobou) a zvláštního, až… 22:46 24.04.2025
Oviradio.cz: Black Hornet Radio má stále DAB licenci, může ji využít v jiném multiplexu. Například 6C DAB+ GG1 nebo 8C DAB+… 22:45 24.04.2025
Oviradio.cz: Jedinou viditelnou inovací v muxu Play.cz je výměna loga Relaxu za větší a hezčí, ale rozmazané až běda. https://www.digitalbitrate.com/files/dpr/DPR_PRAGUE-8B_9268_0.png 22:30 24.04.2025
Jirka Břeńda: Tohle se objevilo o Black Hornet Radio na netu: Tisková zpráva – reakce na článek na webu digitalni.rozhlas.cz z 15.… 21:56 24.04.2025
Podobně byl změněn RT na dvou plzeňských frekvencích Expresu. Rozdíl je v tom, že mimopražské vysílače bohužel nezobrazují názvy skladeb, což zrovna u Ex s méně známou hudbou zamrzí.
Západočeský vysílač Tachov 105,6 je příkladem zbytečně dlouhého radiotextu s obsahovou hlušinou i pochybným pravopisem:
Poslouchate radio EXPRES FM na frekvenci Tachov 105.6MHz.
Lepší alternativy:
EXPRES FM TACHOV 105,6
Expres FM Tachov 105,6
O chlup lépe je na tom Jihlava, ale uvádí fiktivní název rádia:
Expres FM by měl podle interního zdroje spustit Liberec 103,3 během března, České Budějovice 107,8 přijdou na řadu o něco později kvůli překoordinaci z hotelu Clarion jinam. V dohledné době by se měla upravit/opravit data v RDS u Expresu (sjednocení PS na EXPRESFM, příznak TP všude) i Classicu (nezobrazování radiotextu u některých autorádií).
Něco nikoliv nevýznamného se chystá i v DAB: Je pravděpodobné, že Classic Praha a Expres FM letos zahájí celoplošné vysílání.
Expres FM má v Jihlavě na 106,7 upravená data RDS, název stanice je nyní, jak se sluší a patří, EXPRESFM (původně _EXPRES_), analogicky byl přepracován i radiotext. Jak to vypadá v Ústí, Brně?
Radujme se z takového paskviloveho slova. Když tak strašně sejde na FM tak ať to daji dynamicky. Oficiálně je to s mezerou, nebo ať se všude prezentuje stanice bez mezery. Zajímavé že se to začalo v reálu řešit až se na to začlo tady upozorňovat.
Máte pravdu, že žádný zázrak to není, ale podstatné je, že PS nebude na každém vysílači jinak. Jsou lidé, kteří opravdu trpí, když vidí tak laxní přístup k vlastní značce. Nemějte jim to za zlé. Ač spousta věcí jsou banality, zrovna tohle byl nepochopitelný amatérismus.
Samozřejmě vnímání „paskvilu“ je ovlivněno tím, že ho v Praze a okolí přes deset let vídám na displeji rádia, takže už to pro mě je nějaká tradice, značka, pojem. Stejně jako jsem nyní citlivější na Radio 1, které má v DAB CRA malá písmena „Radio 1“ místo zavedeného „RADIO 1“ uplatněného i v DAB RTI cz. Ano, je to drobnost, ale vnímání značky to ovlivňuje.
ad Expres FM a jeho RDS v Ústí:
V Ústí (zatím) žádná změna od spuštění před rokem, což ale neznamená, že to je stejně špatně jako tomu bylo jinde. Jsou zde jistá specifika oproti zbytku sítě:
PS: _EXPRES_
PI: 203B
PTY: Pop_M
RT: Poslouchate Radio Expres Usti nad Labem 107.6 FM
AF: 90,3 | 93,4 | 94,5 | 103,3
Co to pro běžného posluchače v autě znamená?
Při jízdě z Ústí do Prahy autorádio samo přeladí ústecké frekvence na pražskou, obráceně se to musí udělat ručně, neb pražská frekvence má AF tabulku prázdnou.
Doufám, že to v rámci úprav doladí tak, aby i v Ústí bylo PS: EXPRESFM, PI zůstalo na 203B a na pražské frekvenci do AF tabulky bude doplněna (nejen) ústecká frekvence.
Kdyby se k tomu přidalo v rámci úprav i doplnění RT o zobrazení názvů interpretů a skladeb, jako je tomu v Praze, nemělo by to chybu.
PI 203B je chybně, nula označuje stanici s jediným vysílačem. Mnoho přijímačů kvůli tomu ignoruje AF a nepřeladí. ČTÚ tyhle věci neumí a nikdy neuměl ohlídat, broadcaster si to musí včas ošéfovat sám.
Souhlas, v Ústí je PI nastavené odlišně od individuálního oprávnění vydaným ČTÚ.
Pro korektní funkci AF by to chtělo tedy udělat změnu PI nejen v Ústí, ale i v Praze na korektní 243B a samozřejmě doplnit tabulku AF.
Tak to se taky docela ‚povedlo‘ – slepit celoplosku z různých kanálů…:-) Třeba to Teleko má prakticky celou Moravu jen na 10D,to by se asi hodilo na půl celoplosky, víc… No co už… 🙂
Průjezd tunelem při předepsané rychlosti 100 kmh je 40 sekund.
Uvidíme v praxi, ale odhaduju, že Netro bude bez signálu 20-30 sekund podle příjmových schopností soustavy ve vozidle.
Blaník 88,4 je na tom podle očekávání hůře, než Netro.
Z jihu se prozměnu slušně snaží Včelná a Kleť.
Řekl bych že zejména horizontální svářečky ze stožáru CRA fungují v tunelu zajímavě, ale opravdu půjde o konfiguraci příjmové antény ve vozidle.
Po dnešní návstěvě tunelu mi nedává smysl ho extra pokrývat FM signálem, ale uvidíme, co posluchači a hlavně až bude v tunelu v provozu veškerá infrastruktura (možný negativní vliv na příjem).
Prosím neberte to jako stanovisko NLR, ale můj aktuální soukromý názor (i vzhledem k dalším okolnostem).
Tak to nestojí ani za řeč tyhle sranda vysílače co pokryjí pár km . Kdyby už konečně vyšlo na svět něco pořádného ohledně DAB. Až se objeví vysílač Brno-Kojál , tak to bude jiná . Brno-Hády to je jen takový minivysílač v Brně defakto jen pro Brno .
Počkat takže vy tvrdíte že například vysílač Brno – Hády pokryje více jak Brno- Kojál ? Alespoň takto chápu vaši odpověď . To vám můžu sdělit že určitě ne a je jasné že tyto vysílače jsou pouze a jen lokálního charakteru pro danou lokalitu , takže například na Moravě má stále Zlínský kraj a Olomoucký kraj smůlu . Já si musím v Hranicích na Moravě počakt až na spuštění klíčového vysílače pro Moravu a to je právě vysílač Brno – Kojál , který pokryje většinu území Moravy , jako jeden z nejsilnějších vysílačů na Moravě .
Ano, pokud vedle sebe pojede Kojál a Hády, Hády budou dominantní pro příjem u více lidí než Kojál. Zvláště v indoor podmínkách. Kojálové fleky jsou sice větší, ale tam, kde není tolik populace. CRoDAB+blok_12D_BS2023.png (4967×3508) (digital-radio.cz)
Hády budou dominantní pro Brno, velká část Moravy potřebuje Kojál. Pokud má v něčem dnes smysl lineární terestrické vysílání, tak v dynamickém příjmu (auta) než statický (domácnosti) A na ten dynamický jsou nejlepší ty velké vysílače, které proniknou do odlehlých míst ve srovnání s byť bližšími prskavkami a ne všude jsou jen lesy. A i odlehlé obce to ocení, když data tam mají Edge. Tak aspoň půjde rádio. Kolik by asi potřeboval člověk dokrývaču aby beze zbytku pokryly to co Kojál? A ne že se bude kašlat malé obce.
To samozřejmě, akorát pokud jde operátor po lidech, tak nejdřív spustí Hády a pak dopeče Kojál. Brňáci dostanou své a ostatní se dočkají později. Obráceně by se muselo haldě lidí vysvětlovat, proč to někomu jde a jinému ještě ne.
To co jste napsal za hloupost ? Snad když by se první spustil Kojál , tak by se pokryla větší část území Moravy jak s Hády . Je to přesně naopak jak píšete . Hold pokuď někdo přemýšlí jako vy tak se poté není čemu divit . Nejdříve by se měli spustit hlavní velké vysílače a poté menší lokální dokrývače jako v případě DVB-T2 . Co je na tom k nepochopení ? Je to za mě logické .
Pokud se na to podíváme více matematicky a méně pocitově, vyjde následující. Počty jsou tisíce obyvatel pokrytých signálem na 12D s minimální intenzitou DX/58/72/78 dBuV, tj. dle metodiky ČRo:
Kojál – 2929 – 1199 – 261 – 146
Hády – 978 – 556 – 317 – 204
Přičemž v kategorii indoor I a II (poslední dvě hodnoty) se oba vysílače příliš nepřekrývají, takže je to o prioritách, co pokrýt v indooru jako první, buď Brno (Hády) nebo kus Moravy (Kojál). Pokud jde o pokrytí obyvatel jako takové, tak Kojál je na tom možná překvapivě jen nepatrně hůř v obou indoor kategoriích – má pouze o 50-60 tisíc lidí méně než Hády. Ale více než 2x v outdoor pokrytí a 3x více v DX pokrytí.
Variantu Kojál bych očekával u ČRo, kde jde o % a o skutečný příjem v domácnostech až později. Variantu Hády pak u provozovatelů, kterým jde o to, aby si to lidi mohli opravdu naladit i centrech měst v husté zástavbě, zde zejména o Brno.
Ten výpočet je jako ukázka, jak jsou na tom Hády a Kojál v pokrytí. Primárně mi nešlo o simulaci pokrytí 12D. Takže každý samostatně. Konkrétní situace při použití SFN se bude lišit v závislosti na použité metodě.
Šeryf to napsal zcela logicky a cíl je v prvních fázích pokrývat v nejhustěji osídlené oblasti, pak je spojit do souvislého celku pokrytím hlavních silničních tahů, přidat další méně osídlené oblasti a nakonec přijde zlepšování indoor pokrytí.
Nakonec si můžeme udělat malé okénko do historie, jak se spouštěl DAB mux ČRo:
1.6.2017
Praha město 12C/20kW
30.11.2017
Brno – Hády 12D/5kW
Ostrava – Hošťálkovice 12D/10kW
Plzeň -Radeč 12C/10kW
28.12.2018
Ústí nad Labem – Buková hora – kanál 12C/10kW
Trutnov – Černá hora – kanál 12C/10kW
Tachov – Rozsocha – kanál 12C/1kW
Jihlava – Strážník – kanál 12D/5kW
Čtyřkoly – Dubsko – kanál 12C/200W
Měchnov – Vrchy – kanál 12C/200W
Kácov – Zliv – kanál 12C/200W
Velké Meziříčí – Fajtův vrch – kanál 12D/200W
Křoví – Rozcestí – kanál 12D/200W
Rosice – Obora – kanál 12D/200W
1.11.2019
České Budějovice – Kleť – kanál 12C/20 kW
Jáchymov – Klínovec – kanál 12C/10kW
Brno – Kojál 12D/10kW
Klatovy – Doubrava 12C/5kW
Zlín – Tlustá Hora 12D/5kW
Nový Jičín – Veselý kopec 12D/1kW
Tasov 12D/300W
Olomouc – Radíkov 12D/2kW
Plzeň – Sylván 12C/1kW
17.9.2020
Votice – Mezivrata kanál 12C/10kW
Pardubice – Krásné kanál 12C/10kW
Liberec – Ještěd kanál 12C/1kW
Sušice – Svatobor kanál 12C/1kW
Příbram – Hvězdárna kanál 12C/300W
Jeseník – Praděd kanál 12D/10kW
Jihlava – Javořice kanál 12D/10kW
Valašské Meziříčí – Radhošť kanál 12D/1kW
Třinec – Javorový kanál 12D/1kW
Znojmo – Kuchařovice kanál 12D/300W
Dál už to asi ani nemá cenu dopisovat.
Tedy to zatím vypadá, že se historie opakuje a CDG/ČRa bude postupovat +/- hodně podobně jako tomu bylo v případě DAB muxu pro ČRo.
Tak snad alespoň ty rozestupy v tom období spuštění budou kratší , jinak to za mě postrádá smysl . To už raději vážně internetové radio a DAB se ani spouštět nemusí . Už tak je to za pět minut dvanáct . V době kdy jsou čím dál tím více dostupnější neomezené datové balíčky operátorů , by se klidně mohlo stát že už to bude postrádat jakýkoliv smysl .
Význam „velkých“ vysílačů jako je Kojál, Javořice atd. neustále klesá. Jsou to monstra chrlící signál do lesů a polí. Pokrývá to velké území, ale vysílá to pro pár lidí, nehledě na to, že na dalším obrovském území to funguje spíš jako rušička.
Proč by měl význam klesat? Velké vysílače označované v koordinační terminologii jako HPHT (High Power High Tower) zajišťují deštníkové pokrytí velkého území tam, kde se nevyplatí budovat lokální vysílače malých výkonů. Díky tomu jsou pokryty dálnice a silnice i odlehlá místa, která jsou např. v sítích VKV-FM řešených pouze desítkami mikro dokrývačů neřešitelná. Třeba na takovém Kojálu je pro DAB+ k dispozici osmi patrový anténní systém = AS s velkým ziskem, pro který stačí výkon koncového stupně v jednotkách kW, tj. velmi efektivní řešení. Správně naladěná SFN síť a přijímače s neošizeným zpracováním signálu jsou předpokladem pro bezproblémové fungovaní v jednofrekvenční síti.
Co očekáváme od příjmu českých rozhlasových stanic na českém území? Že budou hrát pokud možno „všude“. Já si ale myslím, že dokud budeme vyrábět přijímače se strašlivými (špatnými) vlastnostmi a zároveň neodstíněnou rušící techniku (například nabíječky), je veškerá debata zbytečná.
Já mám 2 DAB rádia z Lídlu, co se týče citlivosti digitálního přijímače – za ty peníze dejme tomu, ale velký problém nastává mezi zásuvkou a přijímačem – ty nekvalitní zdroje udělají slušnou paseku. Pak jen laik řekne zlaté FM, však ten DAB vůbec nehraje.
Babka se zepta a ja ji poradim.
A hlavne o babkach to neni. I mladi, stredniho veku resi cenu. Hlavne, aby to stalo jen 200-300kc, proste kolenovrstvi. A ve veskerem segmentu.
Ohromný problém je ale indoor příjem. DAB má v tomhle velký problém a drtivá většina rádií má jen teleskop. U stolních FM rádií, minisystémů, mikrosystémů a podobně byl standardem anténní vstup. U DABu většinou není. Přitom pro kvalitní příjem by mnohdy stačilo umístit prut k oknu nebo na jiné místo, než je samotné rádio.
Nebo prostě podobně jako u TV, kde je to standard (pokojové antény využívá minimum lidí a všichni je berou jako nouzovku), strčit kabel do zásuvky STA nebo ITA v rodinném domě.
DAB je k tomu silně rušen moderní elektronikou – LED žárovky, WiFi routery, nabíječky a tak dále.
Menší provozovatelé DABu a menší rádia nebudou mít nikdy peníze na to, aby zajistili robustní indoor pokrytí, aby to kdekomu hrálo v paneláku na prut. A posluchači se budou vztekat, že to na ten prut nehraje. To je zásadní problém.
Ano, poměrně často se s tím setkávám. Rádio naladí v DABu jen obvykle nejsilnější 12C/12D a posuchač netuší, že je to zarušením a nikoliv slabým signálem ostatních sítí. To se u analogu dalo snadno poznat. U DABu už se to tak snadno nepozná.
Stolnich prijimacu, minisystemu a mikrosystemu je hned nekolik, ktere maji f konektor, tady problem nevidim, jde o to si spravne vybrat. A ne, nejsou v minorite. To same moderni elektronika, ne vsechny rusi, takze opet si lze spravne vybrat a nekupovat to nejlevnejsi a neovereny srot.
Antény na 6. kanál (ORF1) už moc vidět nejsou, stejně tak na VKV2 už na stožárech vidím výjimečně… Vlastně i 9.kanal n@va už jsou většinou sundane.. Na střechách vede UHF síto(matrace).. tak proč nějaké DAB+, když FMko má každý na teleskop…?
Se STA to není to tak jednoduché. Klasická účastnická zásuvka má konektory označené R a TV, přičemž DAB kvůli integrované frekvenční výhybce nepoleze z R, ale z TV, pokud tam příslušná DAB anténa je nainstalována, včetně nezbytných pásmových propustí. Tohle nejen že se nedělá, ale ani skoro nikdo neví jak a proč to dělat. A pak taky co s tou TV zásuvkou, když už nechci poslouchat DAB, ale chci koukat na TV? Pořád přehazovat kabel? Celé je to nereálné. Technicky to lze jedno po druhém vyřešit, ale kdo by to dělal? I různé individuální montáže venkovních antén už jsou pasé, navíc ty instalace jsou v 90 % případů v rozporu s předpisy, ať už se to týká stanov SVJ nebo ochrany před bleskem. Holt nezbývá než se smířit s tím, že dnes je vrcholem dovedností nalepit nějakou náhražkovou anténu na okno, což je samozřejmě tragédie, protože okno má po celé délce kování a sklo je pokovené. A jak tu někdo psal, u FM se dala správná poloha antény snadno nalézt podle nejmenšího šumu, u DABu je něco takového prakticky nemožné. Takže pokrytí DABu bude vždycky horší než jaké byly předpoklady.
Tak ono ta připomínka spíš směřovala k tomu, že na příjimači mám jeden společný vstup pro FM a DAB, ale na účastnické zásuvce to mám oddělené na R (FM) a TV (DAB).
A to jaksi jeden rozbočovač asi nevyřeší.
Pokud si nebudeme hrát na totální hranu příjmu i přes tu pevnou venkovní anténu, tak DAB tak nějak bratelně proleze i přes Rádio výstup zásuvky. Záleží ale na jejím konkrétním modelu.
DAB dát do rozvodu lze, ale obecně je lepší mít sólo koax.
S pasivními prvky (zádrže, propusti) je trochu potíž, dostupnost bych řekl postupně klesá.
Jsou už nové programovatelné zesilovače, které si poradí s DAB kanály trochu lépe, než předchůdci.
Ano, tohle je celkem přesně popsáno až na několik bodů.
1) SVJ, pokud je tedy aspoň trochu stav STA zajímá, nemají problém s přidáním DAB antény. Typicky obyčejného dipólu v MO ceně kolem 500 Kč. Dělá je Alcad, Emme Esse i další. A velká část STA, zejména těch větších, byla v rámci DVB-T2 úpravy vybavena moderními programovatelnými zesilovači, které zpracování DAB kanálů umožňují a dokonce umí i vyrovnání signálu v rámci kanálů (ne bloků, ale třeba srovnat úroveň kanálu 7 vs. silného kanálu 12 (ČRo) to velmi dobře umí. Cenovka přidání DAB antény je tak víceméně anténa + kabel, případně, pokud není svodů dost, tak anténa + dvakrát slučovač/dělič. Materiál takřka vždy do 1000 Kč + práce, my jsme tohle ale dělali už v době DVB-T2 úprav, takže všechny STA, co jsme dělali, tak jsme DAB nabízeli. Dejme tomu 75 % STA jsme tak DABem osadili a je tam dostupný.
2) Zásuvky jsou větší problém. Stále to lze snadno řešit rozbočovačem 1/2 za pár korun, tedy rozdělím signál pro TV a pro DAB z TV zásuvky, a holt se připravím o 3,5 dB úrovně jak TV, tak DABu. Což ale u udržované STA s dostatečnou úrovní na zásuvce (>50 dBuV) nevadí ani TV, ani DABu. Zároveň my všude tam, kde z nějakého důvodu měníme zásuvky, osazujeme zásuvky Alcad řady BM. Ty oddělují jako jediné na trhu na R zásuvku nejen FM, ale i DAB, obojí s vyšším odbočovacím útlumem. A na TV zásuvku pouští celé pásmo s menším útlumem. Je absurdní, že naprostá většina zásuvek stále jede staré schéma FM + TV, kdy na TV je i DAB. Nechápu to, je to asi jako kdyby dneska výrobci stále vyráběli TV antény pro původní pásmo k 21-69 přesto, že nad kanálem 48 dneska jede mobilní internet.
3) Stále je lepší nalepit nahrážkovou anténu k oknu, nebo tam dát prut, nebo zapojit do STA, než být odkázán na integrovaný teleskop. A absurdní je, že i mnohá stolní drahá rádia, včetně značkových (Technisat např.) mají pouze ten teleskop. Teleskop čekám u rádia za 500-1500 Kč, ale určitě ne u stolních modelů za 2500 Kč+. Tím spíš, když i výrobci jistě vědí, že indoor příjem DABu je složitější než u FM.
Nemusi jit nutne o to, davat hrabe na stozar. Kuba psal a mluvil o externim konektrou f, proto, ze mas radio na jednom miste a antenu at uz prut a cokoliv das k oknu a nemusis tak cestovat s celym radiem. A ve vetsine pripadu to tak staci.
Pak máš přijímače s mizernou citlivostí a spatnym stinením. Praxe ma ukazala, za zaklad problemu a citlivosti na ruseni je samotny prijimac, stineni modulu DAB a vyrobce modulu DAB.
To není úplně pravda. Pokud nějaké zařízení vyzařuje bordel, vyzařuje ho do éteru buď ze sebe sama, nebo z kabelů – typicky tak i z 230V rozvodu ve zdech/stropě, protože ten bordel se šíří všemi cestami a nestíněné elektrické kabely ho doslova „nasají“. A to rušení ze vzduchu/z kabelů pak bere anténa přijímače. Špatné stínění znamená samorušení přijímače (zejména těch s barevným displejem), to ale ve většině případů problém není. Ten šum z LED žárovek, nabíječek a WiFi routerů je ve vzduchu, takže i když mám sebelepší přijímač, tak se ho nezbavím. Snižuje to reálné SNR v místě příjmu.
Jediné řešení je dát anténu dále od těchto zdrojů rušení, což je v praxi znamená většinou přemístit rádio, pokud má anténu integrovanou. Jenže pokud rádio provozuji na adaptér, tak skrze přívod se to rušení dostane většinou až k rádiu a nijak si nepomůžu.
Veškeré jednoduché prutové a drátové antény mají tu nevýhodu, že jsou jen jedním pólem antény. Druhý pól obvykle tvoří přívod napájení nebo kapacitní vazba přijímače na vše vodivé v okolí. Takže zatímco první pól přivádí užitečný signál, druhý pól vždy přivádí bordel. Řešení neexistuje v rámci konstrukčních možností přijímače, jediný účinný způsob jak rušení potlačit je použít anténu, která má oba póly, tedy opravdovou anténu se správně provedenou symetrizací. Dříve měly některé FM přijímače dvě prutové antény, to bylo dobré řešení, zejm. pro H polarizaci. No a o konektoru na externí anténu ani nemluvě, zcela souhlasím s Kubou, že je to ostuda výrobců, když přijímač, i když to není levný šunt, má jen prutovku. Při tom všem je pak otázka, jak velký význam má „outdoor“ pokrytí, protože kromě auta je mnohdy vlastně nedosažitelné. Bez pořádného „indoor“ nelze oblast považovat za dobře pokrytou, resp. rozhodně je to horší než to bývalo u FM.
Kdepak, to rušení od sousedů je vidět ve spektru – znehodnotí mi příjem DAB+ muxů. Tzn. jediná možnost, která to může omezit, je externí anténa. Velmi zarušeno je samozřejmě i FM pásmo, ale tam to nějak hraje.
Tohle znám na FM dobře. A to mám střešní anténu 5 metrů nad střechou paneláku. Ale přes den to prostě šumí výrazně víc. Jakmile je noc a lidi vypnou světla, počítače a televize, šum jde výrazně dolů, přestože úroveň signálu z antény se nijak nemění.
Jakub DXer
6. 9. 2024 21:05
Tak v tom se s Vámi shodnu, to jsem.psal již cca v březnu, že nás čekají ‚poloprázdné multiplexy‘, jen na rozdíl.od té zemědělské společnosti, co ‚obchoduje mj. s hnojivy‘, už pan Hájek ví, který vysílač použije na DAB+, který na DVB-T2 a který bude mít oboje… Tak jsem to myslel s tím, že už se v tom pohybuje. Každopádně když si ten Energic si myslí, že z něj budou v Praze všichni paf, tak nebudou.. a to prohlášení, že by tu síť v rámci propagace přejmenovali na ‚Energic DAB+‘ to myslím hovoří jasně…
Spousta novějších aut, na která se v rozvoji DAB hlavně sází, název multiplexu vůbec nezobrazuje, tak bych tento parametr nebral jako důležitý. Ostatně České Radiokomunikace, které už dlouho používají značku „CRA“, ji do svého muxu dosud nepropsaly.
Jak nepropsali? Vždyť jejich mux používá odjakživa název „CRa DAB+“. Mozna jsem to tvé sdělení jen špatně pochopil. Nebo snad jde o to malé „a“? 🙂
Jakub DXer
6. 9. 2024 20:27
Rozhovor s panem Hájkem (na mediaguru) je zajímavý, je vidět, že se už v tom ‚ vysílacím byznysu‘ trochu pohybuje. Hlavně ale ‚propálil‘ informací, že ačkoliv o sdílení vysílačů se dost mluvilo,, tak mu zatím přišla nějaká nabídka, která byla ‚uplne mimo’…(volná citace)
Pohybovat se může jak chce, ale nebudou-li klienti, dobře platící, byznys půjde do háje. Některé sítě půjdou časem do prodeje, až uplyne lhůta ochrany.
Praha je možným zásahem a pokrytím specifická, s 5C tam budou „prasit“ i kdyby tam žádná stanice být neměla. O tom, že se na ní nešetřilo svědčí maximalistické IO i to, že reálný diagram by v IO ušetřil zřetelné peníze. Ostatní už taková sláva nebude. Třeba na domovské Vysočině hledat bod pro „výstřel z Aurory“ bude slušný oříšek. Těžko řešitelný Středočeský kraj a limitovaná komplementarita s ostatními regionálními muxy pro stanice bažící po celoplošném pokrytí moc motivací pro vstup k tomuto provozovateli nedává.
Ten vysílač AM 639 kHz Country má výpadky nějak často, už zase nehraje. Včera odpoledne taky. Aha, tak je výluka.
Na včerejšek 9.9. byl avizován start nového rádia Jara Cossigy a DJ Pufaze (dříve na Coloru). Zatím jsem ohledně spuštění žádné info nezachytil.
Jaro Cossiga dnes na LinkedIn ohledně zcela nového rádia, kde má působit, napsal „Dám vědět už opravdu brzo“.
Expres FM používá nový claim Music First alias Hudba na prvním místě už od května, ale až nyní se objevil v radiotextu na 90,3.
V radiotextu Expres FM na 90,3 je nyní místo sloganu prosté „EXPRESFM PRAHA 90.3 FM“.
Podobně byl změněn RT na dvou plzeňských frekvencích Expresu. Rozdíl je v tom, že mimopražské vysílače bohužel nezobrazují názvy skladeb, což zrovna u Ex s méně známou hudbou zamrzí.
Západočeský vysílač Tachov 105,6 je příkladem zbytečně dlouhého radiotextu s obsahovou hlušinou i pochybným pravopisem:
Poslouchate radio EXPRES FM na frekvenci Tachov 105.6MHz.
Lepší alternativy:
EXPRES FM TACHOV 105,6
Expres FM Tachov 105,6
O chlup lépe je na tom Jihlava, ale uvádí fiktivní název rádia:
Poslouchate Radio Expres Jihlava 106.7 FM
Lépe:
EXPRES FM JIHLAVA 106,7
Na tachovském vysílači Expres FM je nový, lepší radiotext:
EXPRESFM TACHOV 105.6 FM
Nevite, kdy pusti Budejovice 107.8 fm?
České Budějovice 107,8 a Liberec 103,3 by měly být v provozu nejpozději za dva měsíce, nebudou-li technické překážky.
Šestý dílek do sdružovací skládačky – šestá stanice na hotelu Clarion.
Transmittery v autech budou mít sjednocené stanoviště na 108,0FM.
Expres FM by měl podle interního zdroje spustit Liberec 103,3 během března, České Budějovice 107,8 přijdou na řadu o něco později kvůli překoordinaci z hotelu Clarion jinam. V dohledné době by se měla upravit/opravit data v RDS u Expresu (sjednocení PS na EXPRESFM, příznak TP všude) i Classicu (nezobrazování radiotextu u některých autorádií).
Něco nikoliv nevýznamného se chystá i v DAB: Je pravděpodobné, že Classic Praha a Expres FM letos zahájí celoplošné vysílání.
Expres FM má v Jihlavě na 106,7 upravená data RDS, název stanice je nyní, jak se sluší a patří, EXPRESFM (původně _EXPRES_), analogicky byl přepracován i radiotext. Jak to vypadá v Ústí, Brně?
Radujme se z takového paskviloveho slova. Když tak strašně sejde na FM tak ať to daji dynamicky. Oficiálně je to s mezerou, nebo ať se všude prezentuje stanice bez mezery. Zajímavé že se to začalo v reálu řešit až se na to začlo tady upozorňovat.
Máte pravdu, že žádný zázrak to není, ale podstatné je, že PS nebude na každém vysílači jinak. Jsou lidé, kteří opravdu trpí, když vidí tak laxní přístup k vlastní značce. Nemějte jim to za zlé. Ač spousta věcí jsou banality, zrovna tohle byl nepochopitelný amatérismus.
Samozřejmě vnímání „paskvilu“ je ovlivněno tím, že ho v Praze a okolí přes deset let vídám na displeji rádia, takže už to pro mě je nějaká tradice, značka, pojem. Stejně jako jsem nyní citlivější na Radio 1, které má v DAB CRA malá písmena „Radio 1“ místo zavedeného „RADIO 1“ uplatněného i v DAB RTI cz. Ano, je to drobnost, ale vnímání značky to ovlivňuje.
ad Expres FM a jeho RDS v Ústí:
V Ústí (zatím) žádná změna od spuštění před rokem, což ale neznamená, že to je stejně špatně jako tomu bylo jinde. Jsou zde jistá specifika oproti zbytku sítě:
PS: _EXPRES_
PI: 203B
PTY: Pop_M
RT: Poslouchate Radio Expres Usti nad Labem 107.6 FM
AF: 90,3 | 93,4 | 94,5 | 103,3
Co to pro běžného posluchače v autě znamená?
Při jízdě z Ústí do Prahy autorádio samo přeladí ústecké frekvence na pražskou, obráceně se to musí udělat ručně, neb pražská frekvence má AF tabulku prázdnou.
Doufám, že to v rámci úprav doladí tak, aby i v Ústí bylo PS: EXPRESFM, PI zůstalo na 203B a na pražské frekvenci do AF tabulky bude doplněna (nejen) ústecká frekvence.
Kdyby se k tomu přidalo v rámci úprav i doplnění RT o zobrazení názvů interpretů a skladeb, jako je tomu v Praze, nemělo by to chybu.
PI 203B je chybně, nula označuje stanici s jediným vysílačem. Mnoho přijímačů kvůli tomu ignoruje AF a nepřeladí. ČTÚ tyhle věci neumí a nikdy neuměl ohlídat, broadcaster si to musí včas ošéfovat sám.
Ústecký vysílač Expresu má od ČTÚ přidělen PI 243B. Takže to mají špatně nastaveno.
Souhlas, v Ústí je PI nastavené odlišně od individuálního oprávnění vydaným ČTÚ.
Pro korektní funkci AF by to chtělo tedy udělat změnu PI nejen v Ústí, ale i v Praze na korektní 243B a samozřejmě doplnit tabulku AF.
ad Expres FM a jeho RDS v Ústí (update):
Dnes během dopoledne proběhla úprava a nový stav vypadá takto:
PS: EXPRESFM
PI: 203B
PTY: Pop_M
RT: EXPRESFM USTI NAD LABEM 107.6 FM
AF: 90,3 | 93,4 | 94,5 | 103,3
Může někdo popsat aktuální data RDS v Brně na 102,4?
Black Hornet: Takhle to začalo a takhle to skončilo:
https://bhradio.cz/view.php?nazevclanku=black-hornet-hlasi-velkou-posilu-z-hey-prichazi-tomas-vladeka&cisloclanku=2024020008
https://bhradio.cz/view.php?nazevclanku=black-hornet-radio-se-rozloucilo-s-milosem-zubrem-a-tomasem-vladekou&cisloclanku=2024090001
Klasický scénář. Black Hornet je stejně nad propastí konce.
Pomalé odesílání komentářů, které někdy vedlo k nechtěnému vícenásobnému publikování, bylo opraveno. Omlouvám se za nepříjemnosti.
Super, to me strasne točilo 🙂
Další DABové přírůstky, tentokrát do celoplošné sítě B:
Brno-Hády, blok 7C, 10 kW ERP
Plzeň-Radeč, blok 11B, 10 kW ERP
Praha-Žižkov, blok 11D, 20 kW ERP
Ostrava-Hošťálkovice, blok 11D, 10 kW ERP
to jsou regiony ne? když ma každy vysílač jiny kanál.
Jardo, není to regionální síť, ale opravdu celoplošná síť B.
Tak to se taky docela ‚povedlo‘ – slepit celoplosku z různých kanálů…:-) Třeba to Teleko má prakticky celou Moravu jen na 10D,to by se asi hodilo na půl celoplosky, víc… No co už… 🙂
Tohle si ale vynutili priváti kvůli regionálním odpojům, což by na SFN typu ČRo nešlo, resp. šlo jen ve dvou mutacích.
Kdepak, viz např. https://www.televizniweb.cz/celoplosna-sit-b-czech-digital-group/
Průjezd tunelem při předepsané rychlosti 100 kmh je 40 sekund.
Uvidíme v praxi, ale odhaduju, že Netro bude bez signálu 20-30 sekund podle příjmových schopností soustavy ve vozidle.
Blaník 88,4 je na tom podle očekávání hůře, než Netro.
Z jihu se prozměnu slušně snaží Včelná a Kleť.
Řekl bych že zejména horizontální svářečky ze stožáru CRA fungují v tunelu zajímavě, ale opravdu půjde o konfiguraci příjmové antény ve vozidle.
Po dnešní návstěvě tunelu mi nedává smysl ho extra pokrývat FM signálem, ale uvidíme, co posluchači a hlavně až bude v tunelu v provozu veškerá infrastruktura (možný negativní vliv na příjem).
Prosím neberte to jako stanovisko NLR, ale můj aktuální soukromý názor (i vzhledem k dalším okolnostem).
Minimálně Kiss v tunelu Pohůrka plánuje vysílat.
Tak to nestojí ani za řeč tyhle sranda vysílače co pokryjí pár km . Kdyby už konečně vyšlo na svět něco pořádného ohledně DAB. Až se objeví vysílač Brno-Kojál , tak to bude jiná . Brno-Hády to je jen takový minivysílač v Brně defakto jen pro Brno .
Nikoliv, vysílače a jejich výkony pro DAB+ jsou zcela dostatečné.
Počkat takže vy tvrdíte že například vysílač Brno – Hády pokryje více jak Brno- Kojál ? Alespoň takto chápu vaši odpověď . To vám můžu sdělit že určitě ne a je jasné že tyto vysílače jsou pouze a jen lokálního charakteru pro danou lokalitu , takže například na Moravě má stále Zlínský kraj a Olomoucký kraj smůlu . Já si musím v Hranicích na Moravě počakt až na spuštění klíčového vysílače pro Moravu a to je právě vysílač Brno – Kojál , který pokryje většinu území Moravy , jako jeden z nejsilnějších vysílačů na Moravě .
Ano, pokud vedle sebe pojede Kojál a Hády, Hády budou dominantní pro příjem u více lidí než Kojál. Zvláště v indoor podmínkách. Kojálové fleky jsou sice větší, ale tam, kde není tolik populace. CRoDAB+blok_12D_BS2023.png (4967×3508) (digital-radio.cz)
Hády budou dominantní pro Brno, velká část Moravy potřebuje Kojál. Pokud má v něčem dnes smysl lineární terestrické vysílání, tak v dynamickém příjmu (auta) než statický (domácnosti) A na ten dynamický jsou nejlepší ty velké vysílače, které proniknou do odlehlých míst ve srovnání s byť bližšími prskavkami a ne všude jsou jen lesy. A i odlehlé obce to ocení, když data tam mají Edge. Tak aspoň půjde rádio. Kolik by asi potřeboval člověk dokrývaču aby beze zbytku pokryly to co Kojál? A ne že se bude kašlat malé obce.
To samozřejmě, akorát pokud jde operátor po lidech, tak nejdřív spustí Hády a pak dopeče Kojál. Brňáci dostanou své a ostatní se dočkají později. Obráceně by se muselo haldě lidí vysvětlovat, proč to někomu jde a jinému ještě ne.
To co jste napsal za hloupost ? Snad když by se první spustil Kojál , tak by se pokryla větší část území Moravy jak s Hády . Je to přesně naopak jak píšete . Hold pokuď někdo přemýšlí jako vy tak se poté není čemu divit . Nejdříve by se měli spustit hlavní velké vysílače a poté menší lokální dokrývače jako v případě DVB-T2 . Co je na tom k nepochopení ? Je to za mě logické .
Pokud se na to podíváme více matematicky a méně pocitově, vyjde následující. Počty jsou tisíce obyvatel pokrytých signálem na 12D s minimální intenzitou DX/58/72/78 dBuV, tj. dle metodiky ČRo:
Kojál – 2929 – 1199 – 261 – 146
Hády – 978 – 556 – 317 – 204
Přičemž v kategorii indoor I a II (poslední dvě hodnoty) se oba vysílače příliš nepřekrývají, takže je to o prioritách, co pokrýt v indooru jako první, buď Brno (Hády) nebo kus Moravy (Kojál). Pokud jde o pokrytí obyvatel jako takové, tak Kojál je na tom možná překvapivě jen nepatrně hůř v obou indoor kategoriích – má pouze o 50-60 tisíc lidí méně než Hády. Ale více než 2x v outdoor pokrytí a 3x více v DX pokrytí.
Variantu Kojál bych očekával u ČRo, kde jde o % a o skutečný příjem v domácnostech až později. Variantu Hády pak u provozovatelů, kterým jde o to, aby si to lidi mohli opravdu naladit i centrech měst v husté zástavbě, zde zejména o Brno.
To je RadioLabováno vždy separé jen pro Kojál resp. pro Hády?
Ten výpočet je jako ukázka, jak jsou na tom Hády a Kojál v pokrytí. Primárně mi nešlo o simulaci pokrytí 12D. Takže každý samostatně. Konkrétní situace při použití SFN se bude lišit v závislosti na použité metodě.
Šeryf to napsal zcela logicky a cíl je v prvních fázích pokrývat v nejhustěji osídlené oblasti, pak je spojit do souvislého celku pokrytím hlavních silničních tahů, přidat další méně osídlené oblasti a nakonec přijde zlepšování indoor pokrytí.
Nakonec si můžeme udělat malé okénko do historie, jak se spouštěl DAB mux ČRo:
1.6.2017
30.11.2017
28.12.2018
1.11.2019
17.9.2020
Dál už to asi ani nemá cenu dopisovat.
Tedy to zatím vypadá, že se historie opakuje a CDG/ČRa bude postupovat +/- hodně podobně jako tomu bylo v případě DAB muxu pro ČRo.
Tak snad alespoň ty rozestupy v tom období spuštění budou kratší , jinak to za mě postrádá smysl . To už raději vážně internetové radio a DAB se ani spouštět nemusí . Už tak je to za pět minut dvanáct . V době kdy jsou čím dál tím více dostupnější neomezené datové balíčky operátorů , by se klidně mohlo stát že už to bude postrádat jakýkoliv smysl .
Význam „velkých“ vysílačů jako je Kojál, Javořice atd. neustále klesá. Jsou to monstra chrlící signál do lesů a polí. Pokrývá to velké území, ale vysílá to pro pár lidí, nehledě na to, že na dalším obrovském území to funguje spíš jako rušička.
Proč by měl význam klesat? Velké vysílače označované v koordinační terminologii jako HPHT (High Power High Tower) zajišťují deštníkové pokrytí velkého území tam, kde se nevyplatí budovat lokální vysílače malých výkonů. Díky tomu jsou pokryty dálnice a silnice i odlehlá místa, která jsou např. v sítích VKV-FM řešených pouze desítkami mikro dokrývačů neřešitelná. Třeba na takovém Kojálu je pro DAB+ k dispozici osmi patrový anténní systém = AS s velkým ziskem, pro který stačí výkon koncového stupně v jednotkách kW, tj. velmi efektivní řešení. Správně naladěná SFN síť a přijímače s neošizeným zpracováním signálu jsou předpokladem pro bezproblémové fungovaní v jednofrekvenční síti.
Je to jen ze setrvačnosti. Dnes by nikdo takové objekty nestavěl.
‚ Jsou to monstra chrlící signál do lesů a polí‘ – tak na tomto tvrzení něco je .. 🙂
Co očekáváme od příjmu českých rozhlasových stanic na českém území? Že budou hrát pokud možno „všude“. Já si ale myslím, že dokud budeme vyrábět přijímače se strašlivými (špatnými) vlastnostmi a zároveň neodstíněnou rušící techniku (například nabíječky), je veškerá debata zbytečná.
Stačí prijimace se straslivymi vlasnostmi nekupovat. Kvalitni se porad vyrabeji a koupit daji.
Vysvětlujte to babce…
Nekvalitní přijímače a rušičky zabijou DAB+ přenosový systém bez ohledu na topologii vysilacích sití.
Já mám 2 DAB rádia z Lídlu, co se týče citlivosti digitálního přijímače – za ty peníze dejme tomu, ale velký problém nastává mezi zásuvkou a přijímačem – ty nekvalitní zdroje udělají slušnou paseku. Pak jen laik řekne zlaté FM, však ten DAB vůbec nehraje.
Babka se zepta a ja ji poradim.
A hlavne o babkach to neni. I mladi, stredniho veku resi cenu. Hlavne, aby to stalo jen 200-300kc, proste kolenovrstvi. A ve veskerem segmentu.
Co bys babce poradil za značku/typ?
Uz doporucil a pouziva Yamahu.
Ohromný problém je ale indoor příjem. DAB má v tomhle velký problém a drtivá většina rádií má jen teleskop. U stolních FM rádií, minisystémů, mikrosystémů a podobně byl standardem anténní vstup. U DABu většinou není. Přitom pro kvalitní příjem by mnohdy stačilo umístit prut k oknu nebo na jiné místo, než je samotné rádio.
Nebo prostě podobně jako u TV, kde je to standard (pokojové antény využívá minimum lidí a všichni je berou jako nouzovku), strčit kabel do zásuvky STA nebo ITA v rodinném domě.
DAB je k tomu silně rušen moderní elektronikou – LED žárovky, WiFi routery, nabíječky a tak dále.
Menší provozovatelé DABu a menší rádia nebudou mít nikdy peníze na to, aby zajistili robustní indoor pokrytí, aby to kdekomu hrálo v paneláku na prut. A posluchači se budou vztekat, že to na ten prut nehraje. To je zásadní problém.
Ano, poměrně často se s tím setkávám. Rádio naladí v DABu jen obvykle nejsilnější 12C/12D a posuchač netuší, že je to zarušením a nikoliv slabým signálem ostatních sítí. To se u analogu dalo snadno poznat. U DABu už se to tak snadno nepozná.
Stolnich prijimacu, minisystemu a mikrosystemu je hned nekolik, ktere maji f konektor, tady problem nevidim, jde o to si spravne vybrat. A ne, nejsou v minorite. To same moderni elektronika, ne vsechny rusi, takze opet si lze spravne vybrat a nekupovat to nejlevnejsi a neovereny srot.
Jedna věc je F konektor na přijímači, druhá ochota přidat ‚velké hrábě‘ na anténní stožár BD/SVJ…
Nepomůže to , že ve srovnání s analogem jsou menší? 🙂
Dvojnásobná frekvence proti FMku = poloviční rozměr dipólu, ovšem stále může být „DAB anténa“ poměrně rozměrná.
Antény na 6. kanál (ORF1) už moc vidět nejsou, stejně tak na VKV2 už na stožárech vidím výjimečně… Vlastně i 9.kanal n@va už jsou většinou sundane.. Na střechách vede UHF síto(matrace).. tak proč nějaké DAB+, když FMko má každý na teleskop…?
Se STA to není to tak jednoduché. Klasická účastnická zásuvka má konektory označené R a TV, přičemž DAB kvůli integrované frekvenční výhybce nepoleze z R, ale z TV, pokud tam příslušná DAB anténa je nainstalována, včetně nezbytných pásmových propustí. Tohle nejen že se nedělá, ale ani skoro nikdo neví jak a proč to dělat. A pak taky co s tou TV zásuvkou, když už nechci poslouchat DAB, ale chci koukat na TV? Pořád přehazovat kabel? Celé je to nereálné. Technicky to lze jedno po druhém vyřešit, ale kdo by to dělal? I různé individuální montáže venkovních antén už jsou pasé, navíc ty instalace jsou v 90 % případů v rozporu s předpisy, ať už se to týká stanov SVJ nebo ochrany před bleskem. Holt nezbývá než se smířit s tím, že dnes je vrcholem dovedností nalepit nějakou náhražkovou anténu na okno, což je samozřejmě tragédie, protože okno má po celé délce kování a sklo je pokovené. A jak tu někdo psal, u FM se dala správná poloha antény snadno nalézt podle nejmenšího šumu, u DABu je něco takového prakticky nemožné. Takže pokrytí DABu bude vždycky horší než jaké byly předpoklady.
TV rozbočovač za cca 50-100 Kč.. ale má průchozí útlum většinou 3,5 dB
Tak ono ta připomínka spíš směřovala k tomu, že na příjimači mám jeden společný vstup pro FM a DAB, ale na účastnické zásuvce to mám oddělené na R (FM) a TV (DAB).
A to jaksi jeden rozbočovač asi nevyřeší.
Pokud si nebudeme hrát na totální hranu příjmu i přes tu pevnou venkovní anténu, tak DAB tak nějak bratelně proleze i přes Rádio výstup zásuvky. Záleží ale na jejím konkrétním modelu.
DAB dát do rozvodu lze, ale obecně je lepší mít sólo koax.
S pasivními prvky (zádrže, propusti) je trochu potíž, dostupnost bych řekl postupně klesá.
Jsou už nové programovatelné zesilovače, které si poradí s DAB kanály trochu lépe, než předchůdci.
Ano, tohle je celkem přesně popsáno až na několik bodů.
1) SVJ, pokud je tedy aspoň trochu stav STA zajímá, nemají problém s přidáním DAB antény. Typicky obyčejného dipólu v MO ceně kolem 500 Kč. Dělá je Alcad, Emme Esse i další. A velká část STA, zejména těch větších, byla v rámci DVB-T2 úpravy vybavena moderními programovatelnými zesilovači, které zpracování DAB kanálů umožňují a dokonce umí i vyrovnání signálu v rámci kanálů (ne bloků, ale třeba srovnat úroveň kanálu 7 vs. silného kanálu 12 (ČRo) to velmi dobře umí. Cenovka přidání DAB antény je tak víceméně anténa + kabel, případně, pokud není svodů dost, tak anténa + dvakrát slučovač/dělič. Materiál takřka vždy do 1000 Kč + práce, my jsme tohle ale dělali už v době DVB-T2 úprav, takže všechny STA, co jsme dělali, tak jsme DAB nabízeli. Dejme tomu 75 % STA jsme tak DABem osadili a je tam dostupný.
2) Zásuvky jsou větší problém. Stále to lze snadno řešit rozbočovačem 1/2 za pár korun, tedy rozdělím signál pro TV a pro DAB z TV zásuvky, a holt se připravím o 3,5 dB úrovně jak TV, tak DABu. Což ale u udržované STA s dostatečnou úrovní na zásuvce (>50 dBuV) nevadí ani TV, ani DABu. Zároveň my všude tam, kde z nějakého důvodu měníme zásuvky, osazujeme zásuvky Alcad řady BM. Ty oddělují jako jediné na trhu na R zásuvku nejen FM, ale i DAB, obojí s vyšším odbočovacím útlumem. A na TV zásuvku pouští celé pásmo s menším útlumem. Je absurdní, že naprostá většina zásuvek stále jede staré schéma FM + TV, kdy na TV je i DAB. Nechápu to, je to asi jako kdyby dneska výrobci stále vyráběli TV antény pro původní pásmo k 21-69 přesto, že nad kanálem 48 dneska jede mobilní internet.
3) Stále je lepší nalepit nahrážkovou anténu k oknu, nebo tam dát prut, nebo zapojit do STA, než být odkázán na integrovaný teleskop. A absurdní je, že i mnohá stolní drahá rádia, včetně značkových (Technisat např.) mají pouze ten teleskop. Teleskop čekám u rádia za 500-1500 Kč, ale určitě ne u stolních modelů za 2500 Kč+. Tím spíš, když i výrobci jistě vědí, že indoor příjem DABu je složitější než u FM.
Howgh.
Nemusi jit nutne o to, davat hrabe na stozar. Kuba psal a mluvil o externim konektrou f, proto, ze mas radio na jednom miste a antenu at uz prut a cokoliv das k oknu a nemusis tak cestovat s celym radiem. A ve vetsine pripadu to tak staci.
Ono ani tak nejde o moji elektroniku, jako o tu u sousedů. Tu neovlivním a přesto mi dokáže zarušit příjem.
Pak máš přijímače s mizernou citlivostí a spatnym stinením. Praxe ma ukazala, za zaklad problemu a citlivosti na ruseni je samotny prijimac, stineni modulu DAB a vyrobce modulu DAB.
To není úplně pravda. Pokud nějaké zařízení vyzařuje bordel, vyzařuje ho do éteru buď ze sebe sama, nebo z kabelů – typicky tak i z 230V rozvodu ve zdech/stropě, protože ten bordel se šíří všemi cestami a nestíněné elektrické kabely ho doslova „nasají“. A to rušení ze vzduchu/z kabelů pak bere anténa přijímače. Špatné stínění znamená samorušení přijímače (zejména těch s barevným displejem), to ale ve většině případů problém není. Ten šum z LED žárovek, nabíječek a WiFi routerů je ve vzduchu, takže i když mám sebelepší přijímač, tak se ho nezbavím. Snižuje to reálné SNR v místě příjmu.
Jediné řešení je dát anténu dále od těchto zdrojů rušení, což je v praxi znamená většinou přemístit rádio, pokud má anténu integrovanou. Jenže pokud rádio provozuji na adaptér, tak skrze přívod se to rušení dostane většinou až k rádiu a nijak si nepomůžu.
A nebo prostě dát anténu ven/na střechu.
Veškeré jednoduché prutové a drátové antény mají tu nevýhodu, že jsou jen jedním pólem antény. Druhý pól obvykle tvoří přívod napájení nebo kapacitní vazba přijímače na vše vodivé v okolí. Takže zatímco první pól přivádí užitečný signál, druhý pól vždy přivádí bordel. Řešení neexistuje v rámci konstrukčních možností přijímače, jediný účinný způsob jak rušení potlačit je použít anténu, která má oba póly, tedy opravdovou anténu se správně provedenou symetrizací. Dříve měly některé FM přijímače dvě prutové antény, to bylo dobré řešení, zejm. pro H polarizaci. No a o konektoru na externí anténu ani nemluvě, zcela souhlasím s Kubou, že je to ostuda výrobců, když přijímač, i když to není levný šunt, má jen prutovku. Při tom všem je pak otázka, jak velký význam má „outdoor“ pokrytí, protože kromě auta je mnohdy vlastně nedosažitelné. Bez pořádného „indoor“ nelze oblast považovat za dobře pokrytou, resp. rozhodně je to horší než to bývalo u FM.
Kdepak, to rušení od sousedů je vidět ve spektru – znehodnotí mi příjem DAB+ muxů. Tzn. jediná možnost, která to může omezit, je externí anténa. Velmi zarušeno je samozřejmě i FM pásmo, ale tam to nějak hraje.
Tohle znám na FM dobře. A to mám střešní anténu 5 metrů nad střechou paneláku. Ale přes den to prostě šumí výrazně víc. Jakmile je noc a lidi vypnou světla, počítače a televize, šum jde výrazně dolů, přestože úroveň signálu z antény se nijak nemění.
Tak v tom se s Vámi shodnu, to jsem.psal již cca v březnu, že nás čekají ‚poloprázdné multiplexy‘, jen na rozdíl.od té zemědělské společnosti, co ‚obchoduje mj. s hnojivy‘, už pan Hájek ví, který vysílač použije na DAB+, který na DVB-T2 a který bude mít oboje… Tak jsem to myslel s tím, že už se v tom pohybuje. Každopádně když si ten Energic si myslí, že z něj budou v Praze všichni paf, tak nebudou.. a to prohlášení, že by tu síť v rámci propagace přejmenovali na ‚Energic DAB+‘ to myslím hovoří jasně…
Spousta novějších aut, na která se v rozvoji DAB hlavně sází, název multiplexu vůbec nezobrazuje, tak bych tento parametr nebral jako důležitý. Ostatně České Radiokomunikace, které už dlouho používají značku „CRA“, ji do svého muxu dosud nepropsaly.
Jak nepropsali? Vždyť jejich mux používá odjakživa název „CRa DAB+“. Mozna jsem to tvé sdělení jen špatně pochopil. Nebo snad jde o to malé „a“? 🙂
Rozhovor s panem Hájkem (na mediaguru) je zajímavý, je vidět, že se už v tom ‚ vysílacím byznysu‘ trochu pohybuje. Hlavně ale ‚propálil‘ informací, že ačkoliv o sdílení vysílačů se dost mluvilo,, tak mu zatím přišla nějaká nabídka, která byla ‚uplne mimo’…(volná citace)
Pohybovat se může jak chce, ale nebudou-li klienti, dobře platící, byznys půjde do háje. Některé sítě půjdou časem do prodeje, až uplyne lhůta ochrany.
Praha je možným zásahem a pokrytím specifická, s 5C tam budou „prasit“ i kdyby tam žádná stanice být neměla. O tom, že se na ní nešetřilo svědčí maximalistické IO i to, že reálný diagram by v IO ušetřil zřetelné peníze. Ostatní už taková sláva nebude. Třeba na domovské Vysočině hledat bod pro „výstřel z Aurory“ bude slušný oříšek. Těžko řešitelný Středočeský kraj a limitovaná komplementarita s ostatními regionálními muxy pro stanice bažící po celoplošném pokrytí moc motivací pro vstup k tomuto provozovateli nedává.