Komentáře

Z včerejšího playlistu jsem neznal jen dva eurodanceové kusy, potěšilo mě, že se tímto způsobem do českého mainstreamu dostanou kousky od DJ Jazzy Jeff & The Fresh Prince, Ini Kamoze, Stereo MC’s, Ultra Naté, Garbage, Underworld, Prodigy, Sexy Dancers, ale třeba také songy, u kterých nikdy neznáte kdo – co, ale znáte je podle melodie (Bombalurina).

Méně potěšitelné je to, že i na tak malém prostoru prodlouženého víkendu se „retro“ skladby opakují.

Zároveň je třeba si přiznat, že řada top 40 songů řekněme z 90. let tehdy dobře fungovala na puberťáka, co hltal všechno nové, ale pak to už mnohdy ztratilo glanc a vtip. Třeba Scatman mě hodně bavil, ale již dlouho se mu raději vyhýbám, protože v časovém testu nějak neobstál a nostalgie „na tomhle jsme vyrůstali, to je naše mládí“ to fakt nepřebije.

Podobně DJ BoBo, ten byl svým způsobem směšný, neoriginální a netalentovaný odjakživa, jen to je z větší dálky líp vidět. Taky Mark ‚Oh, Maduar aj. Nechci se dotknout jejich fanoušků, směju se sám sobě.

Co baví pořád? Například Madonna – Deeper and Deeper, Aerosmith – Livin‘ on the Edge, Colorfactory – It’s Always You.

Pak je třetí kategorie: Skladby, které mě v době vzniku nějak zvlášť nezaujaly, ale postupně jsem k nim dorostl: George Michael – Too Funky, Adamski – Killer, Black Box – Fantasy nebo Ten Sharp – You, kterou v roce 1992 ultimátně zpracoval tehdejší moderátor Evropy 2 Vítek „Velryba“ Pokorný do rapové podoby „Jsem zas sám, jenom z hrnku se kouří, z postele už na mě oči nikdo nemhouří…“.