Ať si ji klidně nechá, stejně ji už delší dobu aktivně nepoužívám. Web Oviradio.cz se bude i v roce 2022 jmenovat stejně, ale nick Ovi už je minulostí. Děkuji Vám všem, co obsah webu spoluvytváříte nebo jen sledujete a přeji Vám po všech stránkách vydařený nový rok.
Ivo Harvánek
Zajímavá reportáž z rozhlasového muzea, v němž se pálí značná energie na to, aby vysílala s mizerným zvukem jedinou v podstatě hudební stanici, jejíž cílová skupina AM už dávno neposlouchá. Argumentace „kamioňáky“ toužícími po hřejivém českém slově v cizině, daleko od maminky, je v dnešní době dostupného mobilního internetu úsměvná, zvláště když spousta z nich se s cílovkou Radiožurnálu svým vzděláním, zájmy a hudebními preferencemi hodně míjí.
Už před 18 lety na AM skončily regionální stanice ČRo, u kterých vzhledem k jejich formátu šíření na SV tehdy ještě dávalo nějaký drobný smysl. Po vypnutí se nestalo vůbec nic.
Vysílat v roce 2022 na AM Radiožurnál, Dvojku ani Plus už žádný smysl nedává. Posluchači jsou už jinde, i konzervativní sedmdesátníci mají doma na stole mobil s internetem a ze svého důchodu si můžou dovolit malé DAB/FM rádio za pár stovek.
Ty konzumenty, kteří na středních vlnách zůstanou, si rozeberou nadšenci typu Zdeňka Rajmonta (Dechovka). Stanic k naladění bude na SV přes den už jen pár, což znamená menší konkurenci a větší pravděpodobnost poslechu pro zbylé projekty, přinejmenším v horizontu několika let. Pak se musí zákonitě projevit demografický vývoj, potenciální posluchači odejdou.
Na okraj: Archaická terminologie „Radiožurnál Českého rozhlasu“ hezky prozrazuje dříve narozeného autora.
Dovoluji si oponovat-už dávno se na Topolné „nepálí“ značná energie.Při řádném přečtení článku se dozvíte,že původní rozvodna je skoro prázdná,skříně původního vysílače již sloužily pouze jako zdroj náhradních dílů (asi pro Liblice).
Nyní je tam v provozu vysílač firmy TRANSRADIO SenderSysteme Berlin A.G. o výkonu JEN 50 kW.
Ohledně mobilního internetu-Bohužel na stálý poslech i-rádia za volantem jízdou několika státy, bych byl značně skeptický.
Někteří kamioňáci vysílání Českého rozhlasu na AM ještě poslouchají,ale už dávno ne Topolnou,protože její dosah se po optimalizaci výkonu natolik snížil,že to není ve světě použitelné.Ladili si však večer „dvojku“ na střední vlně z Liblic.
Vím to,protože volali do živého vysílání dvojky.
Chápu však Váš postoj vůči AM a nemám s tím problém.Tento web rád navštěvuji proto,že diskutujeme kultivovaně.Nejsem „zmrzlý“ jen na AM,mám vybavení pro veškerý příjem.
Mimochodem- právě mám „naladěnu“ internetovou stanici FLASH Rádio 87,5 FM a neznám lepší hudební rádio v ČR než je toto.Rád bych je fin. podpořil,pokud uvažují o vstupu do terestického vysílání (I dál než jen Praha a okolí).Psal jsem jim mail,ale asi je nečtou.
Narážel jsem na těch zmíněných 50 kW. Ani takový výkon nemá ekonomické opodstatnění, jiný provozovatel zájem nemá. V Česku se jistě najdou zájemci o volání z telefonních budek, ale udržovat jen kvůli nim budky v provozu? S AM je to podobné. Svoji roli v minulosti splnilo, dnes už neplní.
Díky,napsal jsem jim.Situaci kolem nového multiplexu DAB+ sleduji,ale mrzí mě,že se neřeší i oblasti dál mimo Prahu.
Situace v mém kraji je zatím taková,že mám nabídku v DAB+ jen Čro a cca 4 soukromé.
V tom rozhovoru to říkáme, on vstup nějakého nového nadšeneckého rádia do DABu není vůbec levná věc. Jsou tam autorské poplatky, což je nemalá částka měsíčně, k tomu poplatek za šíření v multiplexu.
Bohužel dnešní doba není příliš přející, každý škrtá náklady a zbytečné výdaje, jak firmy, tak rodiny a jednotlivci. A šance, že si někdo řekne „Hele, tady to rádio se mi líbí, zaplatím mu těch minimálně 50 tisíc měsíčně na provoz“, je celkem malá.
Náklady na spuštění DAB vysílače jsou mnohem vyšší než u FM. A na FM zase není místo. Těžká situace.
Místa by na FM byla například radio blanik v novém Jičíně je naladitelne na 93.7 tak i na 102.8 FM tudíž kdyby tu 102.8 vrátili bylo by místo třeba pro radio hey nebo color ale bohužel média bohemia potřebujete mít zbytečných double tak volných frekvenci není.
Zrovna autorům bych peníze bral nerad, ale zeptal bych se, kolik peněz dostanou, kolik se jich ztratí někde po cestě a rozložil bych tyto poplatky mezi všechny druhy distribucí.
Čistě internetová rádia mají nulovou odpovědnost a minimální autorské poplatky.
Pokud existuje další poplatek, který jde do peněženky interpreta, tak tomu moc nerozumím. On jí jen nazpíval, nic víc.
Toto bych si někdy nechal rád vysvětlit.
Pokud Expresu v Liberci na Výšině projde koordinace 96,8 vs. 97.1 ze stejného místa, tak tu máme nový precedent a na FM se otevře plno nových možností si nechat zkoordinovat nové frekvence.
Namátkou v Ústí n/L by díky tomu šlo kordinovat 92,7, 94,8 případně 100,1 a vše klidně s 200W.
Tedy jestli to Expresu vyjde, bude zajímavé, jak na to zareaguje radiová konkurence.
PS: A doufám, že Color nezůstane pozadu a konečně v Ústí n/L spustí vysílač.
Jenže na 92,0 v Olomouci šlo pouhých 50 W. Na Výšině je to už 500 W a to je přeci jen trochu jiná liga…
Ale samozřejmě máš pravdu, že už výjimka, co potvrzuje pravidlo, existuje.
Výšina bude právě ten precedent, kdy už to nebude výjimka pravidla, ale nové potvrzené pravidlo.
Vidím to opačně, chráněny musí být obě frekvence.
50W vs. 5000W v Olomouci ohrožuje nově přidělenou.
500W vs. 500W v Liberci neohrožuje nikoho, nebo oba stejně. V pohodě to projde.
Ano místa na FM je najednou haba kuk. Tato myšlenka zde už proběhla.
ČTÚ už couvnout kvůli Olomouci nemůže.
Sranda je, že zde vedle sebe budou stát rádia odlišnich skupin, zastupovaných Radiohousem a Mediaclubem.
Myslím, že to projde.
Mezi sebou se to rušit nebude, protože síla signálu bude u obou vždy stejná, resp. o plus nebo minus 3 dB. A 300 kHz naprostá většina rádií zvládá i u silné a slabé stanice, takže u dvou stejně silných to problém nebude.
Spíš jsem zvědav na řešení sdružovače, nacpat do jedné antény takhle blízké frekvence.
Nepotěší to ale lovce vln, 96,8 je Bayern 1 a Výšina ho bude rušit i v Praze, kde ji lze zachytit i v autě. Natož někde dál od Prahy severně, kde doteď Bayern normálně hrál. Ale v našem zasekaném éteru už je FM DXing problematický déle.
Přesně. A to je důvod, proč žádají také o 500W.
Sdružovač mne také napadl. Nejvodnější možná bude umístit sólo antény, pokud se vejdou a stožár je unese.
Při odstupu nosných 0,3 MHz už nelze použít klasický sdružovač s laděnými filtry. Lze řešit sdružovačem typu Wilkinson (který však vnáší ztrátu 3 dB) nebo společným lineárním zesilovačem.
Michale, to je samozřejmě nesmysl. (podle ITU je OP pro rozdíl 300 kHz OP = -7 dB). A toto není rozvolnění, ono to šlo v ČR vždycky, ale po pravdě se tato podmínka ITU koordinace dá splnit a aplikovat jen ve zcela výjimečných případech… koordinačně to teoreticky projde právě a jedině tehdy, pokud má novinka cca stejné parametry a umístění jako vysílač 300kHz vedle, toť vlastně zásadní podmínka ČTÚ. A je to logické, stejně silné vysílače ze stejné lokality se ovlivňují zcela minimálně, neboť mají v libovolném místě příjmu teoreticky stejnou intenzitu. A našel jsem takto v ČR jen jednu jedinou možnost! Vždy to narazí na okolní již fungující vysílače. Nejde už prostě beztrestně zkoordinovat stejný výkon umístění a parametry. Nové houfy dokrývačů rozhodně nečekej. Kór v přeplněném spektru krajských či okresních měst…Jednotky a eště v takových lokacích jako Děčín, Vsetín, Sušice atp…odkud se signál z hlubokého údolí v podstatě nedostane.
„neboť mají v libovolném místě příjmu teoreticky stejnou intenzitu“ To by (téměř) platilo pouze v případě, že neexistují odrazy signálu. Interference přímého a odraženého signálu mohou pak běžně udělat rozdíl přes 10 dB. Ale je to samozřejmě jedno, dnešní přijímače problém se selektivitou nemají. Ochranné poměry by zasloužily revizi.
Ano chtělo a důkladnou. Bohužel by to znamenalo náklady na straně vysílatelů (sdružovače filtry….).
Navíc, jak mezi řádky řekl K. Mikuláštík FM už ČTÚ dávno nezajímá….
Je docela škoda, že si Evropa nestanovila nějaký termín, do kterého by státy prezentovali svou představu o dalším využití FM CCIR.
Z něho by pravděpodobně vyšlo, že se bude používat dál „analog“.
Stanovil by se nějaký termín, kdy už by mělo být lecos vypnuté, třeba i v Německu. K tomu datu by se udělala dopředná revize, kmitočtů vysoce a středně výkonných vysílačů. Pokud by Němci nahlásili vyputí nějaké svářečky, tak by se měnilo využití tohoto kmitočtu v ČR (mohl by se použít).
S tím by jela revize bubláčků, navázaná na podávání nových žádostí o licence.
Prioritou by bylo, aby každá konkrétní stanice v ČR mohla případně použít vhodně omezenou sadu opakujících se nizkovýkonných kmitočtů.
Velké kmitočty bych asi raději nepřelaďoval.
Samozřejmě v rámci ,,města,, změnit odstup na 0,3 MHz.
Předefinovat (zvětšit) ochranu kmitočtu, co do intenzity (aby byl déle slyšet v autě).
Také bych se snažil vystrnadit vysílače z center obydlených oblastí, ale to by se asi setkalo s dost velkým odporem.
Pak by samozřejmě jednoho krásného dne nastalo období, během nehož by došlo k realizaci celé akce.
Viděl bych to tak na rok 2027….
Ono se to ale stejně nestane….tím jsem si téměř jist…
Trochu hledám a dívám se zda OSA nepřihlíží k těm vysílatelům co nemají velkou posluchačskou základnu a něco jsem našel:
Autorské poplatky-OSA vychází vstříc těm co používají technologie s menší posluchačskou základnou slevou 50%…
A vidíte, dle té tabulky i po slevě 50 % máte jen za OSA nějakých 5000 Kč měsíčně. K tomu Intergram, který bude minimálně stejná částka, spíše vyšší.
K tomu poplatek za šíření v multiplexu, energie, vybavení do studia – a to vše s naprosto nejistým výsledkem, že se najde dost inzerentů nebo nějaký dlouhodobý sponzor.
Stále se někdo diví, proč tu nevznikají malá a nadšenecká rádia?
Ukládání vysílání na disk. Přidaná hodnota nad samohrajku. Podpora mediální gramotnosti. Máš vlastně 1/2 roku na vybudování „studia“. Bez licence si v DAB neškrtneš – 20k či více. Nebo musíš mít analogovou 🙂 Mám dojem, že jsou obecně omezené na 8 let, nehledě na jakýsi konec FM, ktery stejně nenastane.
Po 9.hod dozněla aktuální nahrávka na SV Dvojky informující o konci SV. Bylo tam aktualizováno slovo zítra. První nahrávka byla z úst Jana Rosáka argumentující abychom si mohli poslechnout jeho pořad Šťastnou cestu. Hned Navazovala druhá nahrávka v podání již vyskytujících se hlasatelů. Obě smyčky nabízely ať posluchači zavolají na bezplatnou linku, kdyby chtěli pomoci s přeladěním. Otázka kolik lidí zavolá, dalo by se částečně statisticky ověřit zda tento problém řeší 150 tis posluchačů AM, což bylo zmíněno v té reportáži ČT.
Pokud stále ještě pracují ti samí řidiči ČSAD Vsetín, tak když jsem cestovaval autobusem Zlín Brno, tak jejich komunita 55 – 60 let asi 5 z nich ladili 270 kHz případně Dvojku. Podle mě tak byli naučení hlavně když jezdili místní linky ve valašských kotarech.
Otázkou je taky co udělají (možná udělali) v samoobsluze v Jimramově na Vysočině, kde taky před 3 lety RZ na dv.
V těchto posledních dnech zda se mi ČRO výkon nižší AM, máte to taky tak? Úroveň jak mají soukromníci u nás. Některé přijímače to ani skoro nedávají. Zda se mi že to bývalo sverepejsi, ale moc nevím, AM nemám přečtené. Hlavně DV bývala naladitelna určitě s přesahem +- 10 kHz, ale fakt nevím zda i po snížení na 50 kW, vlastně možná už ani ne. Trochu uvazuju že bych se k Topolné ještě dnes podíval, nebude tam někdo?
Nyní na Dvojce 1. smyčka v podání dvou na dvojce Šárka volemanova a Jiří Holoubek.
Těch údajných 150 tisíc dotčených AM posluchačů beru s velkou rezervou. Před pár lety se uvádělo nějakých 100 tisíc. Pokud ani mladší posluchači nejsou vždycky schopni rozlišit, zda poslouchají FM, DAB, nebo stream (typicky v autě), pak si vůbec nejsem jistý tím, že poslouchanou platformu neomylně rozpoznají starší spoluobčané.
Společenský dopad bude podle mého názoru o dost menší, je to naopak šance přesměrovat hlavně starší lidi k pro ně relevantnímu obsahu (Pohoda, regiony). Dvojka cílí na ženy kolem padesáti, což budou v nejbližších letech tzv. Husákovy děti poslouchající zamlada na FM Evropu 2, Bonton, Kiss atd.
Vidím tady rozpor jaká generace jsou vlastně posluchači Dvojky. I přes poměrně citelný rembranding bez mala před 3 lety vychází stanice z její tradiční Čro 2 a tak je i stále vnímána. Konkrétně třeba generací válečných dětí. A tak prostě osmdesátník je pevně spojen s Dvojkou i když řekne, že spousta věcí mu nevyhovuje ale prostě nějak není schopen (ať už technicky nebo ze zvyku) přeladit. Ukazuje se že prostě nejde udělat stanice např. po dekádách (nabízení Pohody, Regionů) a že posluchači tak budou přelaďovat je spíše nesmysl. To by si měl Rozhlas uvědomit a né nutně proti vůli dělat program neposlouchatelný.
Nebo na druhou stranu udělat Dvojku rapidně jinou, protože padesátník v 90 letech je rapidně něco jiného něž padesátník dnes. Na Dvojku nejde napasovat padesátníka který poslouchal Evropu nebo Kiss – už z podstaty věci to je styl od začátku v jiné dimenzi a nemůžeme čekat že se chytí na první pohled (ale ve skutečnosti na sílu) se tvářící mladší styl Gondíka a pak že takový padesátník bude tolerantní že skousne to ostatní jako zahrádkáře a celkový obal stanice. Ano můžu být poučen že Gondík (myslím) byl i na E2, jenže ta má – nebo spíš nemá osnovy jako Dvojka – a to je právě o tom.
Ono vlastně husákovi děti bylo velké hurá ohledně moderních komerčních stanic v 90s, a když nadšení opadlo, tak to není o tom že by na tom vydělala Dvojka, což dokládá to, že tady někdo se nedávno teprve zjistil a divil se, že hrajou Alvaro Solera. Prostě padesátníci nebudou přece ladit něco, co vychází z toho, co měli naposlouchané z dob kdy žili s rodiči!? – už jenom prostě z toho důvodu (a za to Dvojka nemůže), tak i přes vsazení do dnešní doby – proudové vysílání, striktně vsazené opakující se zpravodajské relace – není něco, na čem by dnes někdo ujížděl. I u padesátníků lze pozorovat že z vazby na pevné streamy se změnily návyky v konzumace audia, i třeba toho, na co se zaměřuje Dvojka, tzn. Dokumenty, rozhovory si poslechnou spíše z podcastů a to i mimo rozhlas.
O nějakém přesunu posluchačů na Dvojku by šlo hovořit spíše u lidí kteří v minulosti konzumovali F1 nebo Impuls, ale to jsou spíše šesesátníci. Na závěr to dokládá ten výzkum z Radioprojektu, kde Dvojka dominuje právě u těch lidí 60+, pod tuto hranici se Dvojka do prvních pěti nejposlouchanějších stanic nedostala.
Nějaký posun Dvojky čekat nemůžeme, protože šedesátníci budou nějakou dobu s námi. Rostoucí poslechovost, taky ne, protože ten, kdo chtěl už naladil ať už v průběhu třech let, nebo v době pandemie, která přála tomuto typu stanice.
V Bavorsku mají Bayern 1 a Bayern 3 jako stanice srovnatelné s RŽ a Dvojkou.
Bayern 1 je zaměřený na lidi dejme tomu 40-65, hraje hudbu od 60. let s převahou 80s a 90s a příměsí současné hudby.
Bayern 3 je zaměřený na lidi dejme tomu 15-40, hraje současnou hudbu s příměsí 80s a 90s, ale toho je tam hodně málo.
Takové stanice by měl mít i ČRo, pokud chce vůbec mainstreamové stanice vysílat.
Navíc jsou tu regiony, které vlastně do toho mustru nesedí, protože se vždy budou kanibalizovat s RŽ nebo Dvojkou.
A zase se dostáváme k tomu, že ČRo má zbytečně moc stanic. Dvojka by klidně mohla být regiony nahrazena a nemusela by vůbec existovat. A RŽ mohl plnit roli té mainstreamové stanice pro mladší a střední publikum.
Je mi 45 let a Dvojka mi vyhovuje, i když mi poslední dva roky vadí násilné střídání hudby čs. a pak zahraniční… a v žádném případě bych nechtěl, aby z toho byla jen hudební stanice. Vyhovuje mi víkendové vysílání plno kvalitních pořadů, zejména dopoledne. Naopak víc dokumentů a zábavy bych uvítal. Hudebních stanic, která vysílá 90% hudby tu máme opravdu „vela“ Regiony: Víc kvalitních regionálních informací se stylem hudby k oldies, Dab Praha a Wawe sloučit do jedné a něco udělat s kvalitou datových toků v DABu.
tak záleží zda jste reprezentativní vzorek, já ve 32 dvou se také zaměřuji jen na pár pravidelných pořadů, které jsem ještě schopen vnímat ve světě zahlceném informacemi a povídáním – Jak to vidí, Káva o čtvrté, Meteor.
No hodně ze stanic tvářících se na první pohled hudbními už takové nejsou, když je tam hodně shows.
Regionální stanice – nejbližsí Brno hodnotím dobře že to stále dělá tradičně a může vyjít vstříc konzervativnějším starším posluchačům , kterým vadí zahraniční hudba a tak je dobře že z té české vybírá hodně opomíjené klasiky, takže bych do toho moc nešťoural, spíše bych dělal nějaké delší programové bloky, taky obecně mi nesedí dodržování pravidleného střídaní hudby , slova, ale starší to pořád baví asi.
A to je zajímavé jak starší jsou na jednu stranu skromní , ale zároveň nejsou zvídaví v konzumaci audia a tak jim postačí stejný styl ČRO prakticky celý život, zatímco nás už přestaly bavit novodobé stanice.
DAB praha jako mainstreamovou a Wave jako alternativní sloučit do jedné ?? Odhaduji že to DAB Praha byla na začátku spíš myšlena jako prototyp Žuranálu s velkým podílem hudby, kam už nyní RŽ dospěl, takže je DAB Praha nadbytečná? Pokud tedy nemá spec. dopravu pro metropoli jak dřív bývalo na odpovídající analogové Regině.
Nedostatky v nastavení zvuku na FM se týkají i stáje Media Bohemia. Hitrádio Černá Hora má na svých „pražských“ frekvencích 105,3 a 107,3 nastaven zvuk na první poslech odlišně. Černá hora vysílá spíše výšky, Tábor spíše hloubky.
Do dlouhých devíti letech od velkého hitu Gangnam Style je v našem éteru opět častěji slyšet korejština. Je to díky skladbě My Universe, ve které se spojili britské stálice Coldplay a mimořádně populární jihokorejský boy band BTS. Jednoduchý pop song je v CZ – RADIO – TOP 100 po deseti týdnech na desátém místě.
Hudebně přínosné Rádio Samson Digital za pár dnů zmizí z éteru. Veřejná sbírka na zachování moderace po necelém měsíci od vyhlášení hlásí 41 tis. Kč, tedy 24 % cílové částky. Do konce zbývají ještě dva měsíce. Akce pravděpodobně nebude úspěšná, nicméně už teď je vybráno mnohem víc, než kolik sehnalo nedávno v podobné sbírce SeeJay Radio (poté zastavilo provoz).
Je to ukázka, jak blbé peníze zarazí projekt zrovna v momentě, kdy konečně měl vyhlídky na úspěch; mohl bezkonkurenčně sloužit jako alternativa pro posluchače Dabu, kde by posluchače získal zadarmo, tím že je tam teď láká ČRO v rámci vypínání AM, plus navíc rozšiřování Dabu v autech podtrženo novou vyhláškou, rovněž v den konce Samsonu a tak dab teď nemá klidnou hudební stanici.
V rámci žánru Samson vychytal chyby tím že není demoradiem jako Country rádio. V rámci nového folku dokázal Samson zařazovat poslouchatelné věci narozdíl od toho kdy byl Samson v začátcích, a díky tomu nemusela být nová scéna odepsaná tak jak se tomu alibisticky děje u CR. Navíc u Samsonu to bylo vyváženo i od známých starších interpretů s neznámými songy. Jediné co snad mínus že někdy pronikl obyčejný popový song.
Ok
Vlastně nic převratného: Bude pokračovat optimalizace sítí (více Rock Radia, více Spinu, méně duplicit), majetková konsolidace slabších kusů (např. A11 by mohla vstoupit do Rádia Otava) a další programová centralizace (nejen zaříznutí zbytků RCL).
Nových projektů minimum, o to víc jsme zvědaví na Radio Metropole 92 FM.
Překvapivá je snaha Expres FM po 20 letech existence vytáhnout na FM paty ze stověžaté. V této souvislosti bych rád věděl, kolik posluchačů po téměř dvou letech generují DAB vysílače Ostrava a Plzeň.
Ovi, asi vám nějaký umělec ukradl identitu a pod vaším nickem produkuje hudbu 😀
Ať si ji klidně nechá, stejně ji už delší dobu aktivně nepoužívám. Web Oviradio.cz se bude i v roce 2022 jmenovat stejně, ale nick Ovi už je minulostí. Děkuji Vám všem, co obsah webu spoluvytváříte nebo jen sledujete a přeji Vám po všech stránkách vydařený nový rok.
Ivo Harvánek
ZUN spušťen u Teleko DAB 2 dnes ráno
Tak ještě šup do RTI muxu 1.
Dělení na 1 a 2 odchodem Hlasu Prahy jinak pozbude smyslu.
Pěkný článek o konci vysílače Topolná
https://www.televizniweb.cz/2021/12/dlouhe-vlny-ceskeho-rozhlasu-konci-navstivili-jsme-vysilac-topolna-ktery-se-na-silvestra-definitivne-odmlci/
Zajímavá reportáž z rozhlasového muzea, v němž se pálí značná energie na to, aby vysílala s mizerným zvukem jedinou v podstatě hudební stanici, jejíž cílová skupina AM už dávno neposlouchá. Argumentace „kamioňáky“ toužícími po hřejivém českém slově v cizině, daleko od maminky, je v dnešní době dostupného mobilního internetu úsměvná, zvláště když spousta z nich se s cílovkou Radiožurnálu svým vzděláním, zájmy a hudebními preferencemi hodně míjí.
Už před 18 lety na AM skončily regionální stanice ČRo, u kterých vzhledem k jejich formátu šíření na SV tehdy ještě dávalo nějaký drobný smysl. Po vypnutí se nestalo vůbec nic.
Vysílat v roce 2022 na AM Radiožurnál, Dvojku ani Plus už žádný smysl nedává. Posluchači jsou už jinde, i konzervativní sedmdesátníci mají doma na stole mobil s internetem a ze svého důchodu si můžou dovolit malé DAB/FM rádio za pár stovek.
Ty konzumenty, kteří na středních vlnách zůstanou, si rozeberou nadšenci typu Zdeňka Rajmonta (Dechovka). Stanic k naladění bude na SV přes den už jen pár, což znamená menší konkurenci a větší pravděpodobnost poslechu pro zbylé projekty, přinejmenším v horizontu několika let. Pak se musí zákonitě projevit demografický vývoj, potenciální posluchači odejdou.
Na okraj: Archaická terminologie „Radiožurnál Českého rozhlasu“ hezky prozrazuje dříve narozeného autora.
Dovoluji si oponovat-už dávno se na Topolné „nepálí“ značná energie.Při řádném přečtení článku se dozvíte,že původní rozvodna je skoro prázdná,skříně původního vysílače již sloužily pouze jako zdroj náhradních dílů (asi pro Liblice).
Nyní je tam v provozu vysílač firmy TRANSRADIO SenderSysteme Berlin A.G. o výkonu JEN 50 kW.
Ohledně mobilního internetu-Bohužel na stálý poslech i-rádia za volantem jízdou několika státy, bych byl značně skeptický.
Někteří kamioňáci vysílání Českého rozhlasu na AM ještě poslouchají,ale už dávno ne Topolnou,protože její dosah se po optimalizaci výkonu natolik snížil,že to není ve světě použitelné.Ladili si však večer „dvojku“ na střední vlně z Liblic.
Vím to,protože volali do živého vysílání dvojky.
Chápu však Váš postoj vůči AM a nemám s tím problém.Tento web rád navštěvuji proto,že diskutujeme kultivovaně.Nejsem „zmrzlý“ jen na AM,mám vybavení pro veškerý příjem.
Mimochodem- právě mám „naladěnu“ internetovou stanici FLASH Rádio 87,5 FM a neznám lepší hudební rádio v ČR než je toto.Rád bych je fin. podpořil,pokud uvažují o vstupu do terestického vysílání (I dál než jen Praha a okolí).Psal jsem jim mail,ale asi je nečtou.
Kontaktujte je přes jejich FB stránku: https://www.facebook.com/flashradio875/
Jistě vám odpoví.
Bohužel nemám účet na FB..
Narážel jsem na těch zmíněných 50 kW. Ani takový výkon nemá ekonomické opodstatnění, jiný provozovatel zájem nemá. V Česku se jistě najdou zájemci o volání z telefonních budek, ale udržovat jen kvůli nim budky v provozu? S AM je to podobné. Svoji roli v minulosti splnilo, dnes už neplní.
Flash má vazbu na nový DAB multiplex, info@colordab.cz.
Už jsme se tady jednou dotkli nešťastné H polarizace na HTHP FM věžích…
Díky,napsal jsem jim.Situaci kolem nového multiplexu DAB+ sleduji,ale mrzí mě,že se neřeší i oblasti dál mimo Prahu.
Situace v mém kraji je zatím taková,že mám nabídku v DAB+ jen Čro a cca 4 soukromé.
Je to otázka legislativy, peněz, zájmů.
https://www.televizniweb.cz/2021/12/do-tendru-o-regionalni-sit-dab-bychom-sli-potvrzuji-provozovatele-color-music-radia-digitalne-uz-vysilaji-v-praze/
V tom rozhovoru to říkáme, on vstup nějakého nového nadšeneckého rádia do DABu není vůbec levná věc. Jsou tam autorské poplatky, což je nemalá částka měsíčně, k tomu poplatek za šíření v multiplexu.
Bohužel dnešní doba není příliš přející, každý škrtá náklady a zbytečné výdaje, jak firmy, tak rodiny a jednotlivci. A šance, že si někdo řekne „Hele, tady to rádio se mi líbí, zaplatím mu těch minimálně 50 tisíc měsíčně na provoz“, je celkem malá.
Náklady na spuštění DAB vysílače jsou mnohem vyšší než u FM. A na FM zase není místo. Těžká situace.
Místa by na FM byla například radio blanik v novém Jičíně je naladitelne na 93.7 tak i na 102.8 FM tudíž kdyby tu 102.8 vrátili bylo by místo třeba pro radio hey nebo color ale bohužel média bohemia potřebujete mít zbytečných double tak volných frekvenci není.
Zrovna autorům bych peníze bral nerad, ale zeptal bych se, kolik peněz dostanou, kolik se jich ztratí někde po cestě a rozložil bych tyto poplatky mezi všechny druhy distribucí.
Čistě internetová rádia mají nulovou odpovědnost a minimální autorské poplatky.
Pokud existuje další poplatek, který jde do peněženky interpreta, tak tomu moc nerozumím. On jí jen nazpíval, nic víc.
Toto bych si někdy nechal rád vysvětlit.
Pokud Expresu v Liberci na Výšině projde koordinace 96,8 vs. 97.1 ze stejného místa, tak tu máme nový precedent a na FM se otevře plno nových možností si nechat zkoordinovat nové frekvence.
Namátkou v Ústí n/L by díky tomu šlo kordinovat 92,7, 94,8 případně 100,1 a vše klidně s 200W.
Tedy jestli to Expresu vyjde, bude zajímavé, jak na to zareaguje radiová konkurence.
PS: A doufám, že Color nezůstane pozadu a konečně v Ústí n/L spustí vysílač.
Ale 0,3Mhz už prolomeno bylo. Tato snaha už je pouze důsledkem.
Olomouc 92 a 92,3.
Jenže na 92,0 v Olomouci šlo pouhých 50 W. Na Výšině je to už 500 W a to je přeci jen trochu jiná liga…
Ale samozřejmě máš pravdu, že už výjimka, co potvrzuje pravidlo, existuje.
Výšina bude právě ten precedent, kdy už to nebude výjimka pravidla, ale nové potvrzené pravidlo.
Vidím to opačně, chráněny musí být obě frekvence.
50W vs. 5000W v Olomouci ohrožuje nově přidělenou.
500W vs. 500W v Liberci neohrožuje nikoho, nebo oba stejně. V pohodě to projde.
Ano místa na FM je najednou haba kuk. Tato myšlenka zde už proběhla.
ČTÚ už couvnout kvůli Olomouci nemůže.
Sranda je, že zde vedle sebe budou stát rádia odlišnich skupin, zastupovaných Radiohousem a Mediaclubem.
Myslím, že to projde.
Mezi sebou se to rušit nebude, protože síla signálu bude u obou vždy stejná, resp. o plus nebo minus 3 dB. A 300 kHz naprostá většina rádií zvládá i u silné a slabé stanice, takže u dvou stejně silných to problém nebude.
Spíš jsem zvědav na řešení sdružovače, nacpat do jedné antény takhle blízké frekvence.
Nepotěší to ale lovce vln, 96,8 je Bayern 1 a Výšina ho bude rušit i v Praze, kde ji lze zachytit i v autě. Natož někde dál od Prahy severně, kde doteď Bayern normálně hrál. Ale v našem zasekaném éteru už je FM DXing problematický déle.
Přesně. A to je důvod, proč žádají také o 500W.
Sdružovač mne také napadl. Nejvodnější možná bude umístit sólo antény, pokud se vejdou a stožár je unese.
Pokud se nic nezměněnilo za ty roky, tak tam moc místa na stožáru není:
http://gsmweb.cz/foto.php?op=fm&cid=LILVY&okres=LI
A ty wogo 🙂 A docela dost výkonu se už teď opírá do těch dvou dipólů ….
Při odstupu nosných 0,3 MHz už nelze použít klasický sdružovač s laděnými filtry. Lze řešit sdružovačem typu Wilkinson (který však vnáší ztrátu 3 dB) nebo společným lineárním zesilovačem.
Michale, to je samozřejmě nesmysl. (podle ITU je OP pro rozdíl 300 kHz OP = -7 dB). A toto není rozvolnění, ono to šlo v ČR vždycky, ale po pravdě se tato podmínka ITU koordinace dá splnit a aplikovat jen ve zcela výjimečných
případech… koordinačně to teoreticky projde právě a jedině tehdy, pokud má novinka cca stejné parametry a umístění jako vysílač 300kHz vedle, toť vlastně zásadní podmínka ČTÚ. A je to logické, stejně silné vysílače ze stejné lokality se ovlivňují zcela minimálně, neboť mají v libovolném místě příjmu teoreticky stejnou intenzitu. A našel jsem takto v ČR jen jednu jedinou možnost! Vždy to narazí na okolní již fungující vysílače. Nejde už prostě beztrestně zkoordinovat stejný výkon umístění a parametry. Nové houfy dokrývačů rozhodně nečekej. Kór v přeplněném spektru krajských či okresních měst…Jednotky a eště v takových lokacích jako Děčín, Vsetín, Sušice atp…odkud se signál z hlubokého údolí v podstatě nedostane.
„neboť mají v libovolném místě příjmu teoreticky stejnou intenzitu“
To by (téměř) platilo pouze v případě, že neexistují odrazy signálu. Interference přímého a odraženého signálu mohou pak běžně udělat rozdíl přes 10 dB. Ale je to samozřejmě jedno, dnešní přijímače problém se selektivitou nemají. Ochranné poměry by zasloužily revizi.
Ano chtělo a důkladnou. Bohužel by to znamenalo náklady na straně vysílatelů (sdružovače filtry….).
Navíc, jak mezi řádky řekl K. Mikuláštík FM už ČTÚ dávno nezajímá….
Je docela škoda, že si Evropa nestanovila nějaký termín, do kterého by státy prezentovali svou představu o dalším využití FM CCIR.
Z něho by pravděpodobně vyšlo, že se bude používat dál „analog“.
Stanovil by se nějaký termín, kdy už by mělo být lecos vypnuté, třeba i v Německu. K tomu datu by se udělala dopředná revize, kmitočtů vysoce a středně výkonných vysílačů. Pokud by Němci nahlásili vyputí nějaké svářečky, tak by se měnilo využití tohoto kmitočtu v ČR (mohl by se použít).
S tím by jela revize bubláčků, navázaná na podávání nových žádostí o licence.
Prioritou by bylo, aby každá konkrétní stanice v ČR mohla případně použít vhodně omezenou sadu opakujících se nizkovýkonných kmitočtů.
Velké kmitočty bych asi raději nepřelaďoval.
Samozřejmě v rámci ,,města,, změnit odstup na 0,3 MHz.
Předefinovat (zvětšit) ochranu kmitočtu, co do intenzity (aby byl déle slyšet v autě).
Také bych se snažil vystrnadit vysílače z center obydlených oblastí, ale to by se asi setkalo s dost velkým odporem.
Pak by samozřejmě jednoho krásného dne nastalo období, během nehož by došlo k realizaci celé akce.
Viděl bych to tak na rok 2027….
Ono se to ale stejně nestane….tím jsem si téměř jist…
Trochu hledám a dívám se zda OSA nepřihlíží k těm vysílatelům co nemají velkou posluchačskou základnu a něco jsem našel:
Autorské poplatky-OSA vychází vstříc těm co používají technologie s menší posluchačskou základnou slevou 50%…
Zde ceník
https://www.osa.cz/storage/DownloadTranslation/1-2000/217-attachment-Sazebniky-OSA-Vysilani-a-prenos-vysilani-2021.pdf
Platí to i pro DAB+ ?
Měl by. A teď ještě Intergram, také mají české stránky.
Bohužel teď nemám čas…
A vidíte, dle té tabulky i po slevě 50 % máte jen za OSA nějakých 5000 Kč měsíčně. K tomu Intergram, který bude minimálně stejná částka, spíše vyšší.
K tomu poplatek za šíření v multiplexu, energie, vybavení do studia – a to vše s naprosto nejistým výsledkem, že se najde dost inzerentů nebo nějaký dlouhodobý sponzor.
Stále se někdo diví, proč tu nevznikají malá a nadšenecká rádia?
Ukládání vysílání na disk. Přidaná hodnota nad samohrajku. Podpora mediální gramotnosti. Máš vlastně 1/2 roku na vybudování „studia“. Bez licence si v DAB neškrtneš – 20k či více. Nebo musíš mít analogovou 🙂 Mám dojem, že jsou obecně omezené na 8 let, nehledě na jakýsi konec FM, ktery stejně nenastane.
Po 9.hod dozněla aktuální nahrávka na SV Dvojky informující o konci SV. Bylo tam aktualizováno slovo zítra. První nahrávka byla z úst Jana Rosáka argumentující abychom si mohli poslechnout jeho pořad Šťastnou cestu. Hned Navazovala druhá nahrávka v podání již vyskytujících se hlasatelů. Obě smyčky nabízely ať posluchači zavolají na bezplatnou linku, kdyby chtěli pomoci s přeladěním. Otázka kolik lidí zavolá, dalo by se částečně statisticky ověřit zda tento problém řeší 150 tis posluchačů AM, což bylo zmíněno v té reportáži ČT.
Pokud stále ještě pracují ti samí řidiči ČSAD Vsetín, tak když jsem cestovaval autobusem Zlín Brno, tak jejich komunita 55 – 60 let asi 5 z nich ladili 270 kHz případně Dvojku. Podle mě tak byli naučení hlavně když jezdili místní linky ve valašských kotarech.
Otázkou je taky co udělají (možná udělali) v samoobsluze v Jimramově na Vysočině, kde taky před 3 lety RZ na dv.
V těchto posledních dnech zda se mi ČRO výkon nižší AM, máte to taky tak? Úroveň jak mají soukromníci u nás. Některé přijímače to ani skoro nedávají. Zda se mi že to bývalo sverepejsi, ale moc nevím, AM nemám přečtené. Hlavně DV bývala naladitelna určitě s přesahem +- 10 kHz, ale fakt nevím zda i po snížení na 50 kW, vlastně možná už ani ne. Trochu uvazuju že bych se k Topolné ještě dnes podíval, nebude tam někdo?
Nyní na Dvojce 1. smyčka v podání dvou na dvojce Šárka volemanova a Jiří Holoubek.
Těch údajných 150 tisíc dotčených AM posluchačů beru s velkou rezervou. Před pár lety se uvádělo nějakých 100 tisíc. Pokud ani mladší posluchači nejsou vždycky schopni rozlišit, zda poslouchají FM, DAB, nebo stream (typicky v autě), pak si vůbec nejsem jistý tím, že poslouchanou platformu neomylně rozpoznají starší spoluobčané.
Společenský dopad bude podle mého názoru o dost menší, je to naopak šance přesměrovat hlavně starší lidi k pro ně relevantnímu obsahu (Pohoda, regiony). Dvojka cílí na ženy kolem padesáti, což budou v nejbližších letech tzv. Husákovy děti poslouchající zamlada na FM Evropu 2, Bonton, Kiss atd.
Vidím tady rozpor jaká generace jsou vlastně posluchači Dvojky. I přes poměrně citelný rembranding bez mala před 3 lety vychází stanice z její tradiční Čro 2 a tak je i stále vnímána. Konkrétně třeba generací válečných dětí. A tak prostě osmdesátník je pevně spojen s Dvojkou i když řekne, že spousta věcí mu nevyhovuje ale prostě nějak není schopen (ať už technicky nebo ze zvyku) přeladit. Ukazuje se že prostě nejde udělat stanice např. po dekádách (nabízení Pohody, Regionů) a že posluchači tak budou přelaďovat je spíše nesmysl. To by si měl Rozhlas uvědomit a né nutně proti vůli dělat program neposlouchatelný.
Nebo na druhou stranu udělat Dvojku rapidně jinou, protože padesátník v 90 letech je rapidně něco jiného něž padesátník dnes. Na Dvojku nejde napasovat padesátníka který poslouchal Evropu nebo Kiss – už z podstaty věci to je styl od začátku v jiné dimenzi a nemůžeme čekat že se chytí na první pohled (ale ve skutečnosti na sílu) se tvářící mladší styl Gondíka a pak že takový padesátník bude tolerantní že skousne to ostatní jako zahrádkáře a celkový obal stanice. Ano můžu být poučen že Gondík (myslím) byl i na E2, jenže ta má – nebo spíš nemá osnovy jako Dvojka – a to je právě o tom.
Ono vlastně husákovi děti bylo velké hurá ohledně moderních komerčních stanic v 90s, a když nadšení opadlo, tak to není o tom že by na tom vydělala Dvojka, což dokládá to, že tady někdo se nedávno teprve zjistil a divil se, že hrajou Alvaro Solera. Prostě padesátníci nebudou přece ladit něco, co vychází z toho, co měli naposlouchané z dob kdy žili s rodiči!? – už jenom prostě z toho důvodu (a za to Dvojka nemůže), tak i přes vsazení do dnešní doby – proudové vysílání, striktně vsazené opakující se zpravodajské relace – není něco, na čem by dnes někdo ujížděl. I u padesátníků lze pozorovat že z vazby na pevné streamy se změnily návyky v konzumace audia, i třeba toho, na co se zaměřuje Dvojka, tzn. Dokumenty, rozhovory si poslechnou spíše z podcastů a to i mimo rozhlas.
O nějakém přesunu posluchačů na Dvojku by šlo hovořit spíše u lidí kteří v minulosti konzumovali F1 nebo Impuls, ale to jsou spíše šesesátníci. Na závěr to dokládá ten výzkum z Radioprojektu, kde Dvojka dominuje právě u těch lidí 60+, pod tuto hranici se Dvojka do prvních pěti nejposlouchanějších stanic nedostala.
Nějaký posun Dvojky čekat nemůžeme, protože šedesátníci budou nějakou dobu s námi. Rostoucí poslechovost, taky ne, protože ten, kdo chtěl už naladil ať už v průběhu třech let, nebo v době pandemie, která přála tomuto typu stanice.
V Bavorsku mají Bayern 1 a Bayern 3 jako stanice srovnatelné s RŽ a Dvojkou.
Bayern 1 je zaměřený na lidi dejme tomu 40-65, hraje hudbu od 60. let s převahou 80s a 90s a příměsí současné hudby.
Bayern 3 je zaměřený na lidi dejme tomu 15-40, hraje současnou hudbu s příměsí 80s a 90s, ale toho je tam hodně málo.
Takové stanice by měl mít i ČRo, pokud chce vůbec mainstreamové stanice vysílat.
Navíc jsou tu regiony, které vlastně do toho mustru nesedí, protože se vždy budou kanibalizovat s RŽ nebo Dvojkou.
A zase se dostáváme k tomu, že ČRo má zbytečně moc stanic. Dvojka by klidně mohla být regiony nahrazena a nemusela by vůbec existovat. A RŽ mohl plnit roli té mainstreamové stanice pro mladší a střední publikum.
Je mi 45 let a Dvojka mi vyhovuje, i když mi poslední dva roky vadí násilné střídání hudby čs. a pak zahraniční… a v žádném případě bych nechtěl, aby z toho byla jen hudební stanice. Vyhovuje mi víkendové vysílání plno kvalitních pořadů, zejména dopoledne. Naopak víc dokumentů a zábavy bych uvítal. Hudebních stanic, která vysílá 90% hudby tu máme opravdu „vela“ Regiony: Víc kvalitních regionálních informací se stylem hudby k oldies, Dab Praha a Wawe sloučit do jedné a něco udělat s kvalitou datových toků v DABu.
tak záleží zda jste reprezentativní vzorek, já ve 32 dvou se také zaměřuji jen na pár pravidelných pořadů, které jsem ještě schopen vnímat ve světě zahlceném informacemi a povídáním – Jak to vidí, Káva o čtvrté, Meteor.
No hodně ze stanic tvářících se na první pohled hudbními už takové nejsou, když je tam hodně shows.
Regionální stanice – nejbližsí Brno hodnotím dobře že to stále dělá tradičně a může vyjít vstříc konzervativnějším starším posluchačům , kterým vadí zahraniční hudba a tak je dobře že z té české vybírá hodně opomíjené klasiky, takže bych do toho moc nešťoural, spíše bych dělal nějaké delší programové bloky, taky obecně mi nesedí dodržování pravidleného střídaní hudby , slova, ale starší to pořád baví asi.
A to je zajímavé jak starší jsou na jednu stranu skromní , ale zároveň nejsou zvídaví v konzumaci audia a tak jim postačí stejný styl ČRO prakticky celý život, zatímco nás už přestaly bavit novodobé stanice.
DAB praha jako mainstreamovou a Wave jako alternativní sloučit do jedné ?? Odhaduji že to DAB Praha byla na začátku spíš myšlena jako prototyp Žuranálu s velkým podílem hudby, kam už nyní RŽ dospěl, takže je DAB Praha nadbytečná? Pokud tedy nemá spec. dopravu pro metropoli jak dřív bývalo na odpovídající analogové Regině.
Nedostatky v nastavení zvuku na FM se týkají i stáje Media Bohemia. Hitrádio Černá Hora má na svých „pražských“ frekvencích 105,3 a 107,3 nastaven zvuk na první poslech odlišně. Černá hora vysílá spíše výšky, Tábor spíše hloubky.
Kdo by chtěl pátrat, tak může, ostatní mohou porovnat obě interpretace. Obě skladby vyšly v roce 1990. Skoro bych označil SNAP verzi až jako nahranou druhou v pořadí, ale jistě to nevím.
https://www.youtube.com/watch?v=_LJULLdUPoA
https://www.youtube.com/watch?v=oWmMVDXxowk
Kdežto tady je to jasné. Děvčata byla až jako druhá:
https://www.youtube.com/watch?v=wxNkFb_faL4
https://www.youtube.com/watch?v=LaTGrV58wec
Do dlouhých devíti letech od velkého hitu Gangnam Style je v našem éteru opět častěji slyšet korejština. Je to díky skladbě My Universe, ve které se spojili britské stálice Coldplay a mimořádně populární jihokorejský boy band BTS. Jednoduchý pop song je v CZ – RADIO – TOP 100 po deseti týdnech na desátém místě.
https://youtu.be/ucV2e9VFPoo
Hudebně přínosné Rádio Samson Digital za pár dnů zmizí z éteru. Veřejná sbírka na zachování moderace po necelém měsíci od vyhlášení hlásí 41 tis. Kč, tedy 24 % cílové částky. Do konce zbývají ještě dva měsíce. Akce pravděpodobně nebude úspěšná, nicméně už teď je vybráno mnohem víc, než kolik sehnalo nedávno v podobné sbírce SeeJay Radio (poté zastavilo provoz).
Je to ukázka, jak blbé peníze zarazí projekt zrovna v momentě, kdy konečně měl vyhlídky na úspěch; mohl bezkonkurenčně sloužit jako alternativa pro posluchače Dabu, kde by posluchače získal zadarmo, tím že je tam teď láká ČRO v rámci vypínání AM, plus navíc rozšiřování Dabu v autech podtrženo novou vyhláškou, rovněž v den konce Samsonu a tak dab teď nemá klidnou hudební stanici.
V rámci žánru Samson vychytal chyby tím že není demoradiem jako Country rádio. V rámci nového folku dokázal Samson zařazovat poslouchatelné věci narozdíl od toho kdy byl Samson v začátcích, a díky tomu nemusela být nová scéna odepsaná tak jak se tomu alibisticky děje u CR. Navíc u Samsonu to bylo vyváženo i od známých starších interpretů s neznámými songy. Jediné co snad mínus že někdy pronikl obyčejný popový song.
Ok
Co přinese rok 2022 na FM??
Vlastně nic převratného: Bude pokračovat optimalizace sítí (více Rock Radia, více Spinu, méně duplicit), majetková konsolidace slabších kusů (např. A11 by mohla vstoupit do Rádia Otava) a další programová centralizace (nejen zaříznutí zbytků RCL).
Nových projektů minimum, o to víc jsme zvědaví na Radio Metropole 92 FM.
Překvapivá je snaha Expres FM po 20 letech existence vytáhnout na FM paty ze stověžaté. V této souvislosti bych rád věděl, kolik posluchačů po téměř dvou letech generují DAB vysílače Ostrava a Plzeň.