Uzávěrka / Updated: 19.7.2021 (19 JUN 2021)

Dolujeme signál na kanálu 26.

/ zpravodajský článek /

Lubomír Čumpl, JIDXC Jihlava

Brzy to bude rok, co byl vypnut vysílací standart DVB-T a byl nahrazen novým DVB-T2. Na straně diváků to
znamenalo pořídit si buď novou televizi, nebo alespoň settopbox. Na straně nás “televizáků” bylo nutno
pořídit nový měříci přístroj.


/fotka nová doba/

Minule jsem se také zmínil o vysílání ve velkých jednofrekvečních sítích, kdy vysílače na vysokých kótách 
a velkém výkonu, které na sebe doslova “vidí”, šíří signál DVBT-2 na stejných kanálech.

Už i “z oficiálnách míst”  začíná být pomalu přiznáváno, že to asi nebylo úpně šťastné řešení, a bude to 
třeba začít nějak efektivně řešit. Ale jak?
Na nás “televizáky” přišla žádost o dodání konkrétních lokalit a popisu problémů. Do této aktivity jsem se 
po rozmyslu nezapojil, protože dle mého soudu nepřinese komplexní řešení. Tím by bylo přeladit alespoň 
některé vysílače na jiné kanály a tím je dostat z jednofrekvenční sítě. Což je však skoro nemožné i z důvodu,
že jsou zatím nepoužívané volné kanály rezervovány pro další celoplošné sítě.

(Zjevně je strašně nutný další vysílací prostor pro vysílání reklamy, vyplněných nesčetněkrát reprízovanými pořady. 
 Žádný jiný důvod u komerčních televizí nehledejme.)

Místo o úvaze o přeladění některých vysokovýkonných vysílačů se začíná jít horší cestou spouštěním nízkovýkoných 
vysílačů či převaděčů pro jednotlivé obce. (za mě cesta do pekel) Neboť na každou “Horní-Dolní” se určitě nedostane 
a jen se bude ve velkém plýtvat vysílacími kanály.

Dočká se třeba i roky opuštěný převaděč, přesněji popsáno prázdný stožár, v obci Přímělkov ...?!


/fotka Přímělkov/

Po letech se tak vracím k zákazníkům, které jsem patnáct let neviděl. Jinak řečeno, přechod z analogu na digitál 
neznamenal nic oproti přechodu na T2. Jediná proměnná, která zapříčinila to, že jsme se my “televizáci“ zatím z 
nadbytku zakázek nezbláznili, je fakt, že lidé odcházejí od pozemního příjmu k internetu a v malých obcích jsou 
nuceni zůstat u satelitu. Je to sice proces pomalý, ale trvalý. I v Jihlavě jsem už zaznamenal nové řadové domy,
kde vůbec nejsou zřízeny společné antény s odkazem na internet. Je škoda, že pozemní příjem dostal takto nafrak.
Přitom původní koncepci DVB-T jsem považoval za spolehlivý způsob distribuce signálu.

Osobně jsem “bohatší” o dalšího půl roku zkušeností a laborací s anténami. Pokud se totiž nacházíte v problematické 
oblasti, kterých bohužel s přechodem na “T2” výrazně přibylo, tak se bez zásahu do antén neobejdete.

Jak jsem už i minule zmínil, drtivá většina UHF antén nepracuje moc efektivně na nízkých kanálech. Jsou konstruovány 
jako širokopásmové, aby slušně fungovaly i na vysokých kanálech, kde se ještě relativně nedávno vysílala televize, 
aby byla dnes z těch samých kanálů rušena mobilním LTE internetem.

(Právě ono zúžení UHF pásma na úkor mobilních operátorů přineslo potřebu efektivnější komprese televizního vysílání 
a přinesl tak DVB-T2.)

Například antény Schwaiger CCK43, či delší “collorka“ CCK91, které jsem s oblibou používal pro jejich mechanické 
provedení (často ještě dnes se lesknou), jsou na kanálu 26 tak málo funkčnní, že jsou nyní v problematických 
lokalitách téměř nepoužitelné. Ale tímto nešvarem trpí skoro všechny antény. I ty módní plastové zelené, žluté...
Je to úplně jedno.
(A to se ještě někteří zákazníci ptají, jestli jim tuto bakelitovou nádheru nenadělím, že sousedi ji mají.)

Přitom za podobné peníze jako plasťáky jsou špičkové antény X Mux z Moravy, které jsem si v prosinci dovezl přímo 
z výroby a všech pět kusů z prvního nákupu už úspěšné použil tam, kde mi opravdu "docházely nápady", respektive kde 
jiní televizáci odmítali jezdit...


/ fotka Xmux FM_UHF /

Podívejme se na ně blíže. Robustní konstrukce vychází z klasického konceptu Yaginy, patra ani plasty se nekonají. 
Jen je to spočítané a udělané na spodek pásma a funguje to. Xmux pochopitelně vyrábí i VHF antény na DAB, a na 
přání i FM-ka.






/ na fotkách ukázka ze sortimentu Xmux /

No a teď to hlavní - fotky hodnot, které přineslo nasazení Xmux antén na dvou panelácích  kde to jiní televizáci 
taktně zabalili.


/ fotka Březinky střecha 1 /


/fotka hodnot z no_name logára vs. hodnot z dlouhé Xmux /

Rozdíl mezi anténou na celé UHF pásmo a pásmovkou Xmux je opravdu veliký. Skoro jsem tomu nechtěl věřit, že to 
logáro není vadné, ale při přenastavení na vysílač Větrný Jeníkov – Skalky poskytlo dobrý signál.


/ fotka Březinky 2  /


/ Fotka spektrum final /

Je vidět, že antény Xmux prostě fungují a má smysl si je pořídit.

Představím ještě dvojče UHF antén 2148 Emme Esse, které jsou v podobné cenové relaci jako Xmux, a už jsem také 
úspěšně použil. Idea byla dát je do dalšího zkušenostního článku, ale v konfrontace bude lepší.

Papírově má mít zisk 16dB, mě vyšlo 15dB. Což je stále velice slušné. Jen to provedení...
Set obsahuje dvě antény, slučovač dvou UHF antén a držák na míru této soustavy.


/ fotka Emme Esse zem /

Výchozí stav Schwaiger CCK91, střecha


/ fotka CCK91 /

Hodnotově je na tom tato dlouhá collorka dole na kanálu 26 opravdu špatně.


/ fotka CCK91 hodnoty/


Máte rádi modní plastové antény? Zkusil jsem ze zvědavosti otočit i druhou anténu, která byla nastavena na vysílač 
Skalky. Výsledek asi nemusím rozepisovat, přestože vyšla lépe než Schwaiger CCK91. Nicméně to stejně v této konkrétní
situaci nestačí.


/ fotka plasťák, hodnoty /

Při skladání Emme Esse vidím drobné mechanické a kvalitativní neodstatky. Záslepky nedrží, takže je ještě více 
vyutěsňuji. Zároveň vůbec nevěřím krabičce se slučovačem, má tendenci se otevítat, takže zajišťuji páskou.

(Je asi jasné, co by tyto kvalitativní nedodělky bez mé drobné úpravy udělaly dříve či později v provozu...)

Dostat tuto sestavu zrovna na tuto konkrétní střechu bez střešního poklopu, schůdku, není zrovna jednoduché... 
a možná, že někdo jiný by zřejmou míru rizika nepodstoupil, ale zadařilo se.


/ Fotka dvojčat Emme Esse střecha /



/ Fotka hodnot, spektrum /

Závěr:
Jak Schwaiger , tak plasťák měly při nejlepším směru příjmu trochu jiný azimut, než dvojče Emme Esse. 
Odhaduji, že je to tím, že na spodku pásma nefungují jak mají, a tak jsou kapku "mimo kurz".
Zajímá vás, kolik by dávala dvojička Emme Esse rozstřelením jako sólo? Mě také. Zkusil jsem rozpojit ze slučovače 
a při sólo anténě zapojené přímo do měřáku jsem měl od cca 2dB méně. Takže nějakých 42dB, což už je zde skoro 
nebezpečně málo. V aplikaci chci více. Při lepších signálových poměrech i takto modifikovaná / rozstřelená anténa 
dává slušné výsledky.
Ideální by bylo pro dvojče použít antény Xmux (vzhledem k provedení), držák si spočítat, či ještě lépe vyměřit,
a od Emme Esse použít slučovač. Někdy příště zkusím udělat soupravu čtyřčat, jako za komunistů... i když, 
jak o tom tak přemýšlím, vychází mě lépe dát je všechny čtyři vedle sebe, takže vyvstává potřeba výroby držáku...
Laborace nezná hranic :)

                                                                                                     / Lubomír Čumpl /

ps: Jak může vypadat anténa Emme Esse deseti letech dokládá fotka z poslední akce. Z FM antény zůstalo defacto torzo.
Prvky jako by je někdo uřezal laserem...


/ foto NK12/