Uzávěrka / Updated: 5.11.2000 (5 NOV 2000)

HiFi test nahrávatelných minidisků

 Už od začátku digitálních formátů nám bylo vtloukáno, že pokud je v informačním vzorku 
obsaženo bitové slovo řekněme 0111100110001101, musí být jako takové i přečteno, potažmo
poté při nahrávání zaznamenáno. Proto není třeba zkoumat, testovat nahrávací přístroje 
a už vůbec né média pro nahrávání určená. Výsledek musí být vždy shodný. Nula musí být nula,
jednička musí zůstat jedničkou. Deklarováno jest to nejčastěji na bezchybném přenosu dat 
u PC. Potud teorie.
Praxe je naprosto odlišná. Že existují rozdíly mezi jednotlivými CD-R a MD přístroji je již
všeobecně dokázáno. Dá se to i lehce zdůvodnit: vždyť mají odlišné mechaniky, dost dělá
použitý převodník(y). Nemluvě o celé analogové části, ta je asi nejchoulostivější, 
a u levnějších rekordérů slušně "vykradená". Dobrá, nebudu toto dále pitvat, jest to 
potvrzeno.
Přejděme k záznamovým médiím. Jsou vyráběna v licenci, pečlivě hlídané parametry se liší 
pouze o desetinky či setinky procent, povětšinou shodné konstrukce výlisku nedávají příliš
šance polemizovat o rozdílech. Zvukové rozdíly přesto existují. Až překvapivě snadno jsou
definovatelné i na komponentech s čtyřcifernou sumou. Po prokazatelném zjišťení z přelomu 
března a dubna, kde v testu CD-R médií bylo toto potvrzeno, jsem se konečně po 7 měsících 
odhodlal k prověření zvukových kvalit výrobců minidisků. Otázka, zda rozdíly skutečně 
existují i u tohoto formátu, je už z principu lichá. Samozřejmě. Rozdíly určitě zjištěny 
budou. "Originál" je vždy jen jeden. Jde pouze o to, zda-li budou jasné a zřetelné, 
jako tomu bylo u formátu CD-R. Pokud by tyto byly jen obtížně definovatelné, napomoc 
přispěchá zvukový mikroskop v podobě referenční CD mechaniky KRELL, převodníku PS Audio,
zesilovače DPA a reprosoustav INFINITY...

Testu samotného se zučastnilo celkem 6 minidisků různých značek, mapující zhruba trh s 
MD nosiči v ČR. Ceny jsou pouze orientační, neboť se obchod od obchodu různí, nehledě 
na to, že jistě zanedlouho opět padnou.
A to sice:
      
    označení            cena  
BASF colour maxima 74   70,-      
BASF maxima 80          89,-      
BESTMEDIA colour 74     40,-
MAXELL colour 74        72,-    
SONY colour 74          75,-      
SONY premium 74         82,- 
     
      
 Vzorky pro test byly vybrány z CD ALR JORDAN the collections, a to sice disc 2 - guitar, 
respektive tracky 10, 2. Třetí vzorek pocházel z alba Into The Labyrinth, skupiny 
DEATH CAN DANCE, a to sice track 1. Vzorky byly přehrávány na CD přehrávači DENON DCD 735,
přes optický digitální výstup se signál dostal na vstup minidiskového rekordéru SONY 
MDS-JE 510, kde byl signál zpracován. Dále NFkabelem VAN DEN HUL D102 MK-V prošel signál 
oběma částmi zesilovače ROTEL RA995+RB980 a nekrouceným výkonovým kabelem s postříbřenou 
OFC s teflonovou izolací o průřezu 4mm finálně k reprosoustavám CANTON FONUM 530DC.
Referenční ověření počítá s využitím CD mechaniky KRELL, optikou k minidisku a opět optikou
přes převodník PS Audio, stříbrným KIMBREM KCT6 do výkonového zesilovače DPA 380SE, potom
přes kabely KIMBER 8TC k reprosoustavám INFINITY Renaissance 90.
   
Zvukové vlastnosti:        
Jelikož "zvukovým otcem" tohoto formátu je fy. SONY, měla by mít tedy největší šance 
na úspěch, tak jak je to dodnes u MD-rekordérů. Volím ji proto jako srovnávací referenci.
Pokud přímo porovnám originál s MD kopií je rozdíl především na referenční sestavě 
diametrální. Je jasně slyšet, že formát MD jako takový není tak zvukově zdařilý, jako CD-R.
Nový ATRAC DSP type R použitý v novějším modelu MDS-JE 530, tento rozdíl znovu zmešuje, 
ale komprimace je komprimace. Nejméně utrpěly basy. Je jich objemově dostatek, jdou zhruba
stejně razantně a hluboko jako u originálu. Středy se dají charakterizovat jako rozmázlé 
a sevřené. Výšky jsou asi nejhorší z celého spektra. Neslané-nemastné, trochu zastřené,
bez štávy, vzdušnosti a dozvuku. Stereofonní báze se zmenšila asi na 80%, schází již téměř
mimoreproduktorové vyzařování (vně os repross.) Prostorovost, detaily a celkově mikrodynamika
dosti průměrná.
Pokud vezmu SONY za bernou minci a začnu porovnávat s médiem BASF, mohu s klidným svědomím 
říci: BASF je na první poslech rozhodně lepší! Jde určitě nejhloub, s výbornou basovou 
razancí a objemem. Středy lichotivě nazvu čistými, znělými, skoro transparentními. Už i 
volavku v albu Into The Labyrinth nikdo nedrží pod krkem a ženský hlas se dá akceptovat...
Výšky čisté, vzdušné, se slušným dozvukem a prostorovostí. Krystalizuje na povrch množství
detailů. Báze povyskakuje tak o 10%. Zní to možná příliš "americky", vždyť do originálu
schází BASeFu celkem dost, ale toto médium působí evidentně nejmenší zlo. 
Jelikož druhá BASeFa je té první podobná jako vejce vejci, mohu konstatovat zvládnutou 
technologii výroby. Oba jsou po zásluze vítězi testu. 
Další si vezmu na paškál levné BESTMEDIA. Je až s podivem, za jakou cenu byl tento 
minidisc k mání. Čtyřicet korun je zhruba 50% obvyklé ceny. Na druhou stranu je třeba říci,
že zvukově byl diametrálně horší ostatních... 
Nejméně utrpěla basová složka, jež byla celkem v pořádku. BESTMEDIA nešla tak hluboko,
jako konkurence, ale objemově velmi dobré. Středy rozostřené a nekonkrétní. Výšky výrazně
nejhorší, zrnité, s řetelnými "odtrhy". Vůbec celé spektrum působí nehomogenně. 
Prostorovost prakticky není, báze nevýrazná - vše se odehrává někde na čáře mezi repro-
soustavami. O nějaké transparentnosti či mikrodynamice nemůže být ani slov. Pokud mám být
upřímný, připadá mi, jako by se mezi minidisky vloudila jedna kompaktní kazeta. 
A mám tu posledního reprezentanta testu. Z mé oblíbené stáje MAXELL opět colour 
version 74. Nutno říci, že zklamal. Dá se charakterizovat podobně jako SONY, tzn. basy
velmi dobré, středy dobré, ovšem s horšími výškami a rovněž slabší šířkou báze. 
"Efekt čáry" jako u BESTMEDIE též slušně vyvinut. Po právu jí patří třetí, předposlední 
místo. Doufám, že o něco dražší bratříček MD GOLD, který bude k testu propůjčen
v brzké době, napraví reputaci jinak výborné značce.   
ToŤ fše!  
za testující:  Kamil Kremlička a Petr Kružík                               text:  Petr Kružík
 

HiFi test nahrávatelné minidisky II. hledejte zde na stránkách JIDXC
test CD-R média for PC hledejte zde na stránkách JIDXC
test CD-R média for AUDIO hledejte zde na serveru Audiophile Meeting Point