Uzávěrka / Updated: 1.5.2009 (1 MAY 2009)

DX výprava k vysílači: Kojál 600+340m (okr. Blansko)

Ženevský vysílač úrodných nížin i zrádných propastí a skal...

Parametry lokality: LAT 49°22'11"N
                    LON 16°48'59"E


Parametry vysílače: 67 až 83kW (radio), 141 až 339kW (TV) 

					


Historie:

Kojál – vysílač úrodných nížin i zrádných propastí a skal vznikl v pořadí jako 4. televizní vysílač 
na území bývalého Československa. Leckdo možná namítá, že Kojál není vrch, ale dá se to opravdu zjistit 
spíše jen podle vrstevnic v turistické mapě...
Výkopové práce základů budovy a stožárů byly zahájeny součastně – v červnu 1957. Stavební práce tehdy
prováděly Průmstav a Pozemstav z Brna a stožár smontovaly dohromady Ocelostavby Brno. Stavělo se pomocí
jeřábu, ovšem žádný jeřáb nemůže do takové výšky, jakou má Kojálský stožár dosáhnout, proto byla později
nasazena speciální posuvná plošina.
Signál se z kóty Kojál (600 m.n.m.) poprvé rozletěl po širokém okolí 1. ledna 1959 (9. televizní kanál).
Nový silný vysílač určený pro střední a jižní Moravu byl zachytitelný i ve východních Čechách a na 
západním Slovensku, a dokonce byl jeden čas zdrojem signálu pro televizní převáděče například v dalekém
Tanvaldu nebo Oravské Lesné!
Na tomto úctyhodném dosahu vysílače měl jistě i svůj nemalý podíl „proutkař“, kterému se virgule ohnula
přesně v místech, kde je dnes mohutná betonová pata stožáru, který na něm celou svou vahou stojí...
Kojál je na první pohled jen „obyčejný stožár“, ale ve skutečnosti je ocelová konstrukce vysílače dílem
vynikajícího tvůrce inženýrských děl profesora doktora inženýra Josefa Wankeho, tehdy pracovníka Hutního
projektu v Praze.
Jeho ocelová konstrukce se svými 322,4 metry výšky byla tehdy nejvyšší stavbou v Československu 
(dnes je to vysílač v Liblicích u Českého Brodu – 355 metrů). 
Do výšky tří set metrů byl jejím průřezem rovnostranný trojúhelník o straně 2 950 mm, poté následoval 
nástavec podobné konstrukce o straně 1 300 mm, vůči tělesu pootočený o 180°, ten nesl anténní soustavu 
složenou ze 12 anténních jednotek ve třech svislých řadách. Stožár byl ukotven čtyřmi trojicemi 
speciálních lan, spletenými na místě jednoúčelovým strojem. Uvnitř celého stožáru byl výtah, který jel
do výšky 290,62 metru za zhruba 10 minut.
Nejvyšší stožár nebyla jediná zvláštnost Kojálu. Kojál totiž neměl žádné studio (Brněnské studio bylo
zřízeno až 6. července 1961), se všemi tehdy fungujícími studii byl Kojál propojen přes Praděd.
K přenosu sloužilo zařízení SVG 904 (obraz) a RVG 905 (zvuk), ale úsek Kojál – Praděd byl příliš dlouhý,
a proto vznikaly značné úniky, to nevyřešilo ani nové zařízení z roku 1960 DT 11.
Další zvláštností byl samotný vysílač – je to první deseti kilowattový vysílač, který pracoval ve III.
Televizním pásmu. Všechny totiž pracovaly v I. Televizním pásmu, navíc u typu vysílače na Kojálu 
(Tesla III. TV 10/4), už musely být VF stupně včetně nových elektronek zkonstruovány v koaxiálním provedení.
Další zvláštností tohoto vysílače bylo to, že se ke zkušebnímu obrazci nevysílal ve zvuku rozhlasový
program, ale byla reprodukována hudba z magnetofonu. Radioreléové spoje byly v provozu jen během 
televizního signálu a rozhlasového vysílání (na VKV), a kmitočtově modulovanými vysílači na všech 
základních střediscích se začínalo zavádět až na přelomu let 1960 a 1961. Tehdy vše vypadávalo poměrně často,
a protože obsluha neměla možnost jiné trasy, musela obsluha do éteru „střihnout“ zkušební obrazec s 
hudbou z magnetofonového pásku, protože kdyby to neudělala, diváci by mohli „rozkroutit“ přijímače, 
a tím by mohli i poškodit vysílač...
Kuriózní, ale také možná trochu smutná příhoda se samozřejmě váže i k tomuto vysílači – trasa vypadla
jednou během přenosu tragické Verdiho opery Othello, a tamní obsluha ihned zařadila vysílání zkušebního
obrazce (lidově monoskopu), a k tomu melodie s textem: „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas...“,
a proto není divu, že přišla spousta stížností, že Kojál obsluhují Barbaři...
Obsluha si s Kojálem opravdu užila – třeba v roce 1963 zde měli „myší kalamitu“, proto se pořídil
zdatný hubitel kocour Markup, ale časem se ukázal také jako nepostradatelný pomocník – znal všechny 
kabelové kanálky, proto, když potřebovala obsluha někam protáhnout nový kabel, vyslali Markupa...
Obsluha na Kojále jednou také odnesla (ne svojí chybou) hodinovou poruchu vysílání při filmu Bídníci,
a to tak, že se v brněnských novinách další den objevil článek s titulkem „Bídníci na Kojále“, 
takovýchto adrenalinových bomb si obsluha Kojálu, která kolikrát ani nevečeřela, a nadřela se více,
než si kdo dovede představit, zažila více, než mraky...
Kojál je tedy nevlídný kopec, kde naříká vítr, ale také silný vysílač, který rozhodně nenaříká...
                                                                                            /Jakub Karásek/ 

Signálologie:
vysílač Brno - Kojál je pilotním "ženevským" vysílačem celé Moravy. 
Jeho prostřednictvím šířený televizní a radiový signál zásobuje především kraje:
Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský. Velice dobrý signál však vykazuje i na Vysočině,
v částech krajů Královéhradeckého, Pardubického a Moravskoslezského. Velkým problémem
není ani obstojný jeho příjem na západním Slovensku.
Pata vysílače se nalézá v 600,3 m.n.m a celá stavba je po rekonstrukci v roce 1985 
vysoká rovných 340m. Stejně vysoké dvojče pak chová v západočeském Krašově 711+340m.
Radiové (FM) signály, odsud letící, mají vesměs povolen ERP výkon 100kW s horizontální
polarizací. Televizní tuším 600kW. Nevyužívají jej ovšem zcela.
  
Vysílač lokalizujete cca 25 km SV od města Brna, mezi obcemi Krásensko a Lipovec,
kousíček od Moravského krasu, Macochy, Sloupsko-Šošůvských jeskyní.. (trefný tip na výlet:)
Kojál ve své podstatě není ten pravý "vysílací kopec typu Ještěd", jde spíš o náhorní
plošinu o maximální výšce 600 m.n.m., tím nejvyšším vrcholem masivu jsou ještě o 15km 
severněji vzdálené protivanovské Skalky 735m. Proto až 340m vysoký kotvený stořár dodává
Kojálu na majestátnosti a extrémně vysokých efektivních výškách, pro základové vysílače
tak charakteristických...

Pokud budeme pátrat po vysílacích anténách a rozlišovat jednotlivá patra, tak zde zcela 
jednoduše - v horním laminátovém tubusu se ukývají televizní antény na ČT1 a ČT2 (318m),
posléze TV Nova, a pod nimi už jasně vidno 6 čtyřčat radiových antén (288m) pro ženevské
100kW.
                                                ...89 km vzdušnou čarou vzdálen od Jihlavy

 

 

 

				  
Kojál 600m - šíření televizního signálu
Kanál    Stanice    Vysílač        Okres        Výkon ERP [kW]  ofset / Pol.       Poznámka
  9      Nova       Kojál          Blansko       141 kW         (8P)  /  H         horní (TV) patro
 29      ČT 1       Kojál          Blansko       339 kW         (8M)  /  H         horní tubus
 46      ČT 2       Kojál          Blansko       295 kW          (0)  /  H         horní tubus

 
Kojál 600m - šíření radiového signálu
 MHz   Město/oblast      Vysílač                      ERP (max) [kW] Pol Program             Poznámka 
 87.6  Brno             Kojál 600+288m                    67.00 (100) H Radio Impuls              RDS
 95.1  Brno             Kojál 600+288m                    83.00 (100) H ČRo 1                     RDS
102.0  Brno             Kojál 600+288m                    83.00 (100) H ČRo 3 Vltava              RDS
104.5  Brno             Kojál 600+288m                    67.00 (100) H Frekvence 1               RDS
106.5  Brno             Kojál 600+288m                    67.00 (100) H ČRo 5 Brno                RDS
 

foto a komentář: Michal/Petr Kružík                                                    27.4.2009 / 30.4.2009