1. Co je DAB?
DAB+, zjednodušeně DAB, je digitální rozhlasové vysílání přijímané vzduchem. Nepotřebuji k němu internet, neplatím za něj dodatečné poplatky.
2. Jak poznám, že nějaké auto podporuje DAB?
Tlačítkem RADIO nebo na dotykové obrazovce rádia zvolím režim příjmu označený DAB, někdy také DAB/FM nebo FM/DAB. Jde to i jinak: v seznamu dostupných stanic zkusím najít Český rozhlas Pohoda, který je označen jako R-POHODA nebo CRo-POHODA. Pokud tam je, autorádio umí DAB. Autorádia s DAB mají vždy také příjem FM.
DŮLEŽITÉ: U všech nových aut a autobusů vybavených autorádiem je od 1. ledna 2022 DAB povinně již v základní výbavě.
3. Čím se DAB liší od FM a AM?
Narozdíl od FM a AM vysílá na jedné DAB frekvenci (kanálu) několik rozhlasových stanic v takzvaném multiplexu. Proto se do DAB vejde mnohem více stanic včetně doplňkových textů a obrázků. DAB nikdy nešumí, při slabém signálu se autorádio ztiší.
4. Co a kde v DAB můžu poslouchat?
V Česku v současnosti vysílá několik multiplexů s nabídkou přes 50 stanic včetně těch, které nejsou na FM nebo AM. Je pokryto přes 95 procent obyvatel a pokrytí i nabídka stanic v DAB se dále zvyšují. V mnoha regionech Česka můžu poslouchat i zahraniční rádia, například z Německa, kde je vysílání v DAB velmi rozšířené a mnoho automobilů je vybaveno příjmem DAB.
5. Proč někdy DAB rádio při poslechu vybrané stanice přeskakuje nebo se opakuje?
Důvodem je automatické přepínání mezi DAB a FM. Pokud poslouchám stanici, která vysílá zároveň na FM a v DAB (například Radiožurnál), autorádio při nedostatečném signálu FM přepne na příjem DAB a naopak. Vysílání v DAB a na FM ale nebývá vždy časově ani zvukově sladěno, proto můžu narazit na vynechávání nebo naopak opakování části vysílání stanice, kolísání hlasitosti nebo zhoršení zvuku. U mnoha autorádií to vyřeším tak, že v nastavení zruším zaškrtnutí položky pojmenované například Automatická změna DAB – FM, Přepínání DAB/FM nebo Service Following.
6. Skončí v Česku kvůli DAB dosavadní vysílání na FM a AM?
DAB a FM poběží vedle sebe, vzájemně se doplňují. AM vysílání, tedy střední a dlouhé vlny, je v souvislosti s rozšířením DAB postupně omezováno, například Český rozhlas ukončil AM vysílání na konci roku 2021.
+
ČTĚTE TAKÉ: Přehled všech rádií v Praze na FM, DAB, AM
Dobrý den.
Nevíte prosím někdo kde se dají zjistit bližší podrobnosti ohledně kvality kódování vysílání DAB, používaných dekodérů a jejich kvalit v DAB rádiích, případně bližší parametry u jednotlivých stanic. Když poslouchám DAB v autě, má to takovej vejškově přepálenej plochej zvuk bez basů. FM rádio mi basuje více. Reprákama to určitě není protože když si k rádiu připojím externí zdroj tak to hraje relativně dobře. Hledám kde všude může být rozdíl a čím může být způsobenej.
Děkuji za plodné odpovědi.
Honza
Hodně záleží také na operátorovi – třeba Spin v COLOR DABu basuje pěkně, naopak Top40 v RTI má mizernou kvalitu zvuku.
Zalezi to na jednotlivych stanicich, jaky dodavaji danému operátorovi multiplexu zdroj. V nekterych je jako zdroj zvuku stream, nekde je zdroj zvuku satelitni distribuce, jinde je pouzit stejny zdroj a procesor jako na FM, co je spatne atd. To se casem zmeni.
Je to tedy na jednotlivých stanicích, aby dodali danému operátorovi muxu co nejkvalitnější zvukový vstup a pohráli si se zvukem jako takovým, který pro DAB+ musí být jiný, než pro FM.
1 – Zdroj, úprava a distribuce zvuku
Odkud rádio bere nahrávky, v jaké kvalitě a kodeku. Je hudba stará, nebo nová?
Staré nahrávky, řekněme do roku 2000 byly zpracovávány úplně jinak, než současné.
Když posloucháš rádio, tak je povětšinou příliš velká dynamika (staré nahrávky) na obtíž.
Jen málo lidí totiž poslouchá rádio soustředěně, v tichu a kvalitativně kriticky.
U FM analogového vysílání je to často tak, že každý vysílač má svůj modulační procesor,
který dokáže zvuk proměnit k nepoznání, tím mohou vzniknout rozdíly ve zvuku mezi vysílači stejné stanice.
Pokud se ve vysílání kombinuje stará a nová hudba s mluveným slovem, telefonáty, zvukovými příspěvky,
tak je potřeba nejprve věnovat pozornost každé jednotlivé složce a potom lze nastavit modulační procesor decentně.
To se většinou neděje a pak dochází k nepříjemnému houpání hlasitosti – modulační procesor pořád jen něco „zachraňuje“…
Basy a výšky se samozřejměpomocí pomocí něj také dají upravit do určité fazóny.
Záleží, kolik převodů DA-AD a převodů mezi flac, wave, mp3, aac rozhlasová stanice páchá.
Existují zaklínadla v modulačnách procesorech, která se snaží různé mp3 neduhy kompenzovat.
Záleží, z jaké části řetězce se oproti FM odebírá zvuk pro DAB!!!
2a – Ekódování
Buď se to dělá open source linux způsobem https://github.com/opendigitalradio
nebo máš HW headend (Český Rozhlas),
nebo využiješ řešení třetí strany (PANEDA, ENMUXA).
Pokaždé jsou tam sady nějakých SW kodeků, mohou se kvalitativně lišit.
2b – Kodeky obecně
V DAB se používá aac, protože mu stačí několikanásobně menší výpočetní výkon (čas) k vykonání téhož oproti mp3.
Záleží, jestli je zvuk mono/stereo, dále se konfigurace kodeku řídí mnoha jinými podmínkami a dúvody.
Od celkového toku se odečítá 8 až 16kbps na doprovodné služby.
Slušné stereo v DAB začíná na nějakých 104kbps služba – 8 doprovodka (aacLC).
Běžně se používá 72kbps – 8 (aacV1+SBR Spectral Band Replication).
Od určité frekvence se úplně odstraní výšky a v přijímači (při dekódování) se potom dovymyslí, jaké asi tak původně mohly být.
To má za efekt, že výšky zní synteticky. Podobně funguje kodek mp3PRO.
Pokud je potřeba stereo a nižší tok např. 40 až 48 kbps -8, použije se aacV2 SBR+PS Parametric Stereo.
Zvuk se ješte navíc rozdělí na mono a stereo složku. Přenese se jen mono a také doprovodná zakódovaná instrukce,
která říká dekodéru, jak pak mono zvuk ve stereo proměnit.
Výsledkem je zvuk jako ze sudu.
2c – Dekódování
Samozřejmě, že i v dekódování najdeme rozdíly stejně jako v enkódování, dle použitého kodeku od konkrétní organizace.
3 – DA převod a domácí bižuterie
Hodně záleží na tom, jakým způsobem se převede digitální forma zvuku na analogovou, čim se zesílí,
reprodukuje a v jakém prostoru se poslouchá.
Zesilovačům věnuji samostanou větu.
Na kvalitní basy potřebuješ analogového dinosaura, hodně často se ale můžeš setkat se zesilovači ve třidě D o rozptýlené kvalitě.
Velice často se v přijímači mohou na digitální straně zvuku vyskytnout i DSP procesy, které dokážou zvuk zjemnit, dynamicky ošetřit.
Také přijímače dokážou vložit nějaké to zpoždění a to jak do DAB, tak i FM.
Skvěle sepsáno, jen taky dodám, že nemalý vliv má odbavovací SW a archiv dané stanice a to, co leze „ven“, a zda to leze v 44,1 kHz a nebo 48 kHz, protože DAB 44,1 kHz neumí a vždy tam musí být převzorkování, což má za následek pokles kvality.
Krásně je to vidět na Musiconly u nás v multiplexu, kdy jsem i já stále fascinován tím, jak dobře to hraje při 72 kbps (HE-AAC-V1), když jiné stanice při 96 kbps mají subjektivně horší zvuk s mnohem více artefakty a zkreslenými výškami než Musiconly (a to jak stanice u nás, tak stanice v jiných sítích). Protože Rakušáci posílají ideální stream, procesovaný optimálně pro DAB a se vzorkováním 48 kHz.
Zároveň jsem přesvědčen, že u 88-96 kbps je subjektivně i přes pro audiofily (a taky se tam řadím) umělejší výšky lepší nasazení HE-AAC-V1 než používat AAC-LC. Věřím, že při ideálním vstupním streamu by i při 96 kbps to AAC-LC hrálo přirozeněji a lépe, ale s tím, co nám stanice posílají, se mnohem lépe vyrovná HE-AAC-V1 a hraje to prostě lépe.
K výborně hrajícím stanicím při malém toku bych zařadil i Expres FM ze sítě ČRa. Při 64 kbps je zvuk velice dobrý. Opakem je Signál rádio ze sítě RTI, které má sice vyhrazených 96 kbps, ale je zde slyšitelná silná komprese a zvukový projev je úplně jiný než na VKV.
Signál rádio v síti RTI jsem dnes poslouchal a opravdu to kvalitou zvuku za moc nestálo.
Souhlas, Signal v RTI zní opravdu hrozně a neodpovídá 96kbps. Logicky, protože vstupem je nějaký nekvalitní stream..
Ahoj. Takže pokud to chápu dobře tak to vypadá že co je v RTI má mizernou kvalitu a ČRa je na tom kvalitou lépe?
Já osobně poslouchám v autě Radio BEAT (RTI) a jsem z toho docela zklamanej. BEAT puštěnej přes DAB má takový přepálený vejšky co za chvíli tahaj za uši, basy téměř žádný a zvuk celkově plochej, nepěknej.
BEAT přes FM hraje lépe, vejšky jsou lepší a i to lépe basuje.
Když si pustim BEAT připojeným mobilem k autorádiu (přes Android auto) z mobilní aplikace „myTuner rádio“ tak je zvuk opravdu nejlepší, oproti všemu před tím co jsem psal je poměrně dynamickej a basy jsou v mezích možností dobrý.
Vyzkoušejte prosím také a sdělte svůj názor na kvalitu zvuku. Děkuji.
Honza
Ne, chápete to špatně. RTI má naopak u Radia Beat nejlepší zvuk (ze vsech mux kde je) a nejblíže FM + lépe oproti ostatnim mux. Na druhé místo bych rád zařadil Color Mux, ale nejde to, protoze tam je zvuk oproti FM dost přebasovaný a v mux CRa je slyset komprese. U vas to bude zpusobeno mizernym prijimacem, ktery zrejme nemá poradny prevodnik pro DAB a proto slysis zvuk prevyskovany, bez basu atd.
Rád bych se v tom trochu vyznal. Těch převodníků v přijímačích předpokládám je vícero s různou kvalitou. Jsou to převodníky hardwarové nebo softwarové? Existuje nějaký přehled používaných převodníků?
V druhé polovině sedmdesátých let, při řešení specifikace kompaktního disku se licitovalo mezi 44,0 až 44,1 kHz. Bohužel, DAB už ve své původní specifikaci z prvni poloviny osmdesátých let podporoval vzorkováni 48kHz a 24kHz.A šel mimo specifikaci kompaktního disku.
Nová kapitola se začala psát v roce 2007, kdy do DAB přišly kodeky aac.
Pro LC se používá 48 nebo 32 kHz.
U SBR dojde ke snížení ze vstupních 48 na 24 kHz nebo ze 32 na 16 kHz.
U analogových nahrávek lze jejich restauraci provést rovnou na úroveň 48 nebo 96 kHz, což by měl vydavatel deklarovat.
U digitálních nahrávek bude zálezet na řetězci.
Vždy totiž platí, že jakékoliv nad(pod)taktování je složitý proces, který sebou nese svá rizika.
Pokud to tedy chápu tak cesta začíná ve studiu rádia:
– daná nahrávka kterou mají v nějakém formátu a vzorkování musí převzporkovat, případně převést pomocí jiného kodeku a odeslat vysílači
– nahrávku na vysílači před vysíláním převzorkujou a převedou do AAC LC nebo HE AAC
– nahrávku přijme autorádio které jí dekóduje a vyplivne audio signál kterej putuje do koncového zesilovače a repráků.
Lze ale nějak zjistit kde v tomto řetězci je ten špatnej článek kterej mrší výslednej zvuk ? (výsledné zpracování audia zesilovačem a repráky nemyslím, tam chyba není)
https://www.oviradio.cz/digitalni-radio-dab-v-aute/#comment-34136
Díky za trpělivost. Vyrůstal jsem a vyučil se NF technikou (rádia, televize,…), kolem AM a FM modulace na nosný kmitočet a následné demodulace v radiopřijímači je mi vše jasné, to je jednoduché. Ale kolem DAB jsem nikde žádné komplexní vysvětlující informace nenašel.
Honza
Všechny streamy (audio a doprovodné informace) jednotlivých stanic soustředíte v jednom místě, kde vyrobíte multiplex o maximálním toku 2432kbps a ten pak musíte dopravit k vysílači, nebo si ho složíte v místě vysílače, ale tím pádem dopravujete jednotlivé streamy odděleně.
Myslím, že je důležitý každý článek řetězce. Jedním z nich je i formát, ve kterém operátor obdrží zdrojový stream od rozhlasové stanice. Idelním stavem by bylo, kdyby byl distribuovám přímo AAC LC 48kHz 128kbps a v multiplexeru by se k němu „jen přidal 8kbp PAD“, aniž by se s audiem cokoliv jiného dělalo (aniž by docházelo k de-kódování). Je otázkou, jestli „multiplexer“ umí toto nativní zpracování, co jsem se zatím dočetl, tak z principu neumí. Nicméně jde o to vyzkoušet, který distribuční kodek+bitrate je optimální k dalšímu zpracování.
Pakliže musíte zvládat nějaké operace (nejen enkódování na vstupu multiplexeru) v realném čase a kvalitně, tak pořebujete výpočetní výkon. To je důvod, proč se nepoužívá mp3 (je náročné), byť paradoxně mp3 by se lépe umisťovalo do snímků (s 576 vzorky na snímek). Při vzorkovací frekvenci 48 kHz se dostáváme ke snímkům s trváním 12 ms, jednoduše bychom za sebe umístili dva mp3 snímky.
Původní DAB totiž praoval se 1152 vzorky na snímek (1152 vzorků / 48 kHz = 24 ms).
Standardní aac, které dokážete vyrobit, používá 1024 vzorků na snímek, to je snímek 21,3333 ms při taktu 48kHz.
DAB+ využívá jedině aac kodeku a musí tedy proběhnout změna ze 1024 snímků na vzorek a 960 snímků na vzorek.
To je zásadní zásah do DNA standardního aac – tady se také przní zvuk. Jsou to úplně jiná AACéčka. Přibývá další převod.
Ideálním řešením by bylo:
1- DAB+ aac 960 enkodér přesunout ze vstupu multiplexeru do technické místnosti rozhlasové staice, který by za pomoci zpětného řídícího kanálu (z místa multiplexeru) vyráběl požadovaný audio stream s absolutní přesností hodnoty datového toku. Multiplexer by takový stream už nijak neupravoval.
2- Distribuovat nějakou formou lossless audio over ip – ideálně wav 48kHz.
Tím se ušetří jeden fatální převod a dodá se to nejlepší, co lze.
Jak viděli plánování DAB sítě odborníci před čtvrt stoletím? Trocha počítání nad tabulkou z historického sborníku.
Pokud špatně chytám příjem FM rádia (slabý signál, šum apod.), zlepší se to po instalaci DAB rádia?
To se nedá říct dopředu. Pokud na tom místě nyní v DAB nefunguje ani Český rozhlas na 12C/12D, tak to moc dobré vyhlídky nejsou…
osobně bych začal náhledem simulace pokrytí multiplexu Českého rozhlasu zde:
https://vportal.ctu.cz/dab/mapa?x=14.8332008&y=49.9866642&z=8&h=2&tp=1_100&ca=1_60&am=1_50&bgt=0_80_d&bg=1_40_b&l=cs
Multiplex ČRo je na většině míst nejsilnějším, co lze přijímat a hlavně vysílá ze zamýšlených lokalit budoucích multiplexů. Pokud u vás pokrytí není, bude to v budoucnu zřejmě problematické, neb leckde se bude vysílat s nižším výkonem.
Je to samozřejmě jen modelace – realita může být jiná – například u nás je pokrytí MUX RTIcz zcela rozbité, spíše bez pokrytí a přitom hraje bez výpadků a naopak Český rozhlas u nás má mít plnou sílu a přitom je téměř neposlouchatelný (přitom je vv místě přímá viditelnost na nejméně 5 aktivních vyílačů)
Stejně jako v případě pozemního DVB, tak i u DAB je důležitý mix přijímaných SFN signálů v kombinaci s konkrétním přijímačem.
Zde kapitola Ochranný interval a SFN:
https://dabcz.webnode.cz/l/dab-zajimavosti/
Vždy je lepší, když se přijímá 1 impusl (vysílač), než více impulsů…
Bych dodal.
„…a hlavně vysílá ze zamýšlených lokalit budoucích multiplexů …“ – už jsem to tady psal – chci vidět, jak se vyřeší např. DAB+ příděly pro Brno – Hády. ČRa je asi na věž nepustí (a když ano, tak ta cena bude taková, že se to nevyplatí) a druhej stožár už obsadili „Pařízkovci“ … Je to chráněná lokalita, takže nějaká další stavba typu mobilní BTS pár metrů x pár metrů asi nehrozí, že tam bude povolena, tak jedině někam dolů a tím pádem s nižším pokrytím….
Jj, na to reálné sdílení lokalit ČRa s dalšími uchazeči si tedy počkám. 🙂 Holt se bude muset pokrývat odjinud. Ostatně nikde není psáno, že lze vysoutěžené sítě pokrývat jen ze stanovišť, jaké byly uvedeny v aukci.
Dobrý den v autorádiu mám dab+ ale když ho chci spustit tak tam je jen loading a nic se neděje co s tím?
V autorádiu jsou dva anténní vstupy. Jeden pro FM, druhý pro DAB+. Musí tedy být na ně připojen signál v daném frekvenčním pásmu a to koaxiálním kabelem odpovídající impence a konektoru.
Samostatná DAB anténa může být se zesilovačem, pak je potřeba v autorádiu aktivovat napájení po koaxiálu…
Pak mě napadá softwarové omezení, nebo závada.
Výňatek ze znění směrnic EU ze prosince 2018: Jakýkoli automobilový rádiový přijímač zabudovaný do nového vozidla kategorie M, které je uvedeno v Unii na trh za účelem prodeje nebo pronájmu od 21. prosince 2020, obsahuje přijímač, který je schopen přijímat a reprodukovat přinejmenším rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemního rozhlasového vysílání. Já si koupil nový vůz v 12/2021, vyrobený v 11/2021, který má autorádio Kenwood doinstalované prodejcem, protože díky zvláštní edici tovární výbavy s klimou, centrálem a el. okny v něm rádio přesto nebylo ??? a dodělané DAB nemá. Mě je to ovšem zcela šumák, DAB je mi ukradený, hlavně že AR má handsfree s mic nad čelním sklem a přes bluetooth plně spolupracuje s mobilem včetně hledání tel. seznamu a dalších služeb ;-P
V Česku platí příslušná právní úprava až od ledna 2022. Nové auto ani nyní nemusí být vybaveno žádným rádiem. Pokud jej prodejce domontuje, podle mého názoru nemusí mít příjem DAB, protože nejde o zabudovaný tuner, součást vozu z výroby.
To, že tam dealer dal „obyčejné“ rádio, přestože moc dobře ví, co se do aut dnes běžně montuje na lince, je věc druhá. Na mě to moc sympaticky nepůsobí, zvlášť když vedle sebe dám nákupní cenu základního autorádia s DAB a hodnotu jakéhokoliv nového vozidla.
Já mohu aktuálně srovnávat originální koncernové RNS510 Columbus rádio s Kenwoodem 1DIN KMM-505 s DABem.
Přijde mi, že v místech se slabým signálem je ten Kenwood stejně citlivý nebo i citlivější než Columbus. Za ty peníze je to rádio skvělé, jak zvukem, tak širokou paletou nastavení zvuku apod. (kde koncernová rádia tedy silně kulhají).
FM příjem je mírně lepší na Columbusu, zejména selektivita. Ale není to žádný velký rozdíl.
Vím, že jsi reagoval na Marka. Jenom doplním, že já rozhodně neřeším místa se slabým signálem.
Příjmové vlastnosti a schopnosti jsou klíčové.
Bohužel, nelze obecně věřit ani Kenwoodu, ani Pioneeru …. Je potřeba vědět, jak přijímací soupravu (anténa,svod /koax/, ev.zesilovač nebo pásmový splitter a autorádio) jako celek otestovat…a jak případný problém vyřešit.
Jelikož se jedná o instalaci v autě, je to úporně nekomfortní a nepříjemná záležitost.
Pak je tu jestě jedna věc. SW nedotaženost a neochota výrobců jakkoliv na podněty uživatelů reagovat.
Takže, co my zbylo z nedražšího 1DIN Kenwoodu ?
Zvuková kvalita a ekvalizér.
I Phone USB Audio.
BT funguje obstojně, ale u hovorů mi nefunguje telefonní seznam, jen posledních 10 hovorů.
Co je k prdu ?
Radio staruje tak dlouho, že než se rossvítí aspoň ledka, tak netušíte, jestli mení po něm.
Určité specifické příjmové vlastnosti.
Displej se nedostatečně rychle překresluje při nižších teplotách.
Nerovnoměrné podsvícení panelu a problematická korelace s podsvícením displeje…Nemá čidlo osvětlení.
Nesmyslné NEvyužití i využití plochy displeje.
Android USB audio.
USB vstup – nahodilé fatální ukončování reprodukce a tím pádem nutnost udělat externí změnu v obsahu na paměťovém médiu, aby šlo opět dočasně přehrávat.
Třešničkou na dortu je pak jedna velice častá vlastnost. Volant automobilu má střízlivé množství ovládacích prvků, což je fajn. Ovšem funkce, které se týkají FM a DAB příjmu jsou tak nesmyslné, že se nedají vůbec použít….