Přesně po dvou letech jsem neodolal a rozhodl se znovu zanořit do hudebních vln Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Objevují se hlasy, které hovoří o jistých pozitivních změnách a posunech v playlistu. Jak v těchto dnech tzv. veřejnoprávní vlajková loď hraje, jsem testoval v úterý 26. června 2012 ráno a večer od sedmi, vždy po šedesáti minutách. Zde je seznam toho, co odeznělo:
7:00-08:00
7:10 Madonna – Who’s That Girl (1987)
7:17 Michal Hrůza a Kapela Hrůzy – Napořád (2009)
7:26 Barbra Streisand – Woman in Love (1980)
7:34 Queen & David Bowie – Under Pressure (1981)
7:40 Lights – The Last Thing on Your Mind (2008)
7:47 Bob Dylan – Knockin‘ on Heaven’s Door (1973)
7:55 Richard Müller – Nebude to ľahké (1992)
19:00-20:00
19:07 Alannah Myles – Black Velvet (1989)
19:14 Vanessa-Mae – Destiny (2001)
19:19 Věra Špinarová – Kouzlo bílejch čar (2001)
19:26 Elton John – Circle of Life (1994)
19:34 Alanis Morissette – Ironic (1995)
19:40 Bruno Mars – Count on Me (2010)
19:49 Crowded House – Don’t Dream It’s Over (1986)
19:56 ZOO – Čas sluhů (1989)
Při podobném poslechu před čtyřiadvaceti měsíci jsem všechny písně znal, tentokrát mi nic neříkala kanadská zpěvačka Lights. Troufám si odhadnout, že běžnému posluchači Radiožurnálu je tato umělkyně rovněž cizí. Zatímco v roce 2010 hrála stanice nejstarší titul z roku 1964, v úterý byl historický limit posunut na rok 1973. Šlo o Boba Dylana, jinak jediného zástupce hudby 70. let. Nejvíce hudby bylo z 80. let a z období po roce 2000. To se nezměnilo. Podobný byl poměr zahraniční vs. české a slovenské hity (80/20).
Na playlistech „velkých“ rádií mě vždy zajímá, zda se mezi velmi známé písně podaří propašovat něco méně ohraného, zvláštního. V případě Radiožurnálu to byla hned první písnička Who’s That Girl od Madonny. Jde o relativně málo opotřebovaný kus, který po ránu příjemně překvapil. Další položky v pořadí vzhledem ke značné ohranosti, resp. slabšímu hudebnímu nápadu, už tak atraktivní nebyly. Z obávaných „normalizačních“ šlágrů nezazněl jediný. Tradiční tuzemskou pop music zastoupila pouze Věra Špinarová s poměrně novou písní. ČRo 1 se honosí tím, že Michala Davida nehraje, ale hudbu pro Věru Špinarovou složil v tomto případě právě on. Jistá pachuť tak přece jen nastala. Radiožurnál se bohužel nevyhnul ani jednoznačně zprofanované hudbě. Např. Ironic od Alanis Morissette by tuzemští hudební dramaturgové měli na čas vyřadit z vysílání, jakkoliv povedená je to záležitost. Čas sluhů od ZOO je stálice, zazněl letos stejně jako před dvěma roky.
Celková dramaturgie stojí na pop-rockových, opatrných středních tempech, hlavně neodradit, nepřekvapit. Změny, které někteří posluchači vnímají, se ve sledovaných dvou hodinách projevily nepatrně. O trochu mladší hudba, subjektivně méně vyloženě odpuzujících interpretů i písní. Má-li být hudba na ČRo 1 koncipována jako nekonfliktní a decentní výplň prostoru mezi mluveným slovem pro širokou posluchačskou obec, bez další funkce, pak je zřejmě nastavena správně. V mých uších ale stanice po této stránce neobstojí, má představa média veřejné služby v duálním systému je poněkud jiná. Český rozhlas by měl vést, nikoliv následovat. Uvidíme a uslyšíme za další dva roky.
JK – třeba někdy nastane čas automatických on-time hlasových překladačů a bude možné posluchat Bavorské stanice česky, to by mohlo řešit podstatu Vašich návrhů :-). Stanice Čro podle zákona, tj. znění kodexu Českého rozhlasu, mají povinnost navazovat a ctít české kulturní hodnoty. Jak jsem psal, pokud ČRo na ně nebude navazovat a ctít je a bude vysílat takový kulturní (hudební) paskvil, jako to dělá teď na Radiožurnálu, tak mi nezbývá, než ironicky „poděkovat“ Petrovi Královi a spol. (spíš je za to pozvracet), jak degenerují naše české kulturní hodnoty vymýváním mozků posluchačům, omýláním převážně několika stovek nicneříkajícího hudebního odpadu stále dokola. Ale Ovi, my se nedáme, že. Po Vašem vzoru jsem včera posluchal R-PLUS a byl jsem celkem spokojený, jen nevím, jestli to vydržím dlouho, když já mám rád hezké písničky a mám radost, když je slyším a v tom mi R-PLUS tuhle radost bohužel neudělá.
Blesková reakce bohužel nedává smysl, jelikož nic nepřináší k tématu. Lohene, nic jsem nepsal o nepochopitelnosti, psal jsem jen o zbytečné složitosti náhledu přispívatele Ovi a že jeho tvrzení o praktikované až tak drsné direktivní selekci hudby, maskující se za odlišnost posluchačů jednotlivých stanic ČRo, nemůže přinést nic pozitivního posluchačům, protože až tak diametrálně odlišní zase nejsou. Také jsem upozornil na absolutní diskriminaci našich umělců neodmyslitelně spjatých s historií naší populární hudby na úkor šíření hudebního odpadu, tj. písniček, které nikomu nic neříkají a nepřináší žádnou hlubší nebo trvalejší uměleckou hodnotu.
Jardo, změny od roku 2012 do 2018 přece reflektují příspěvky, postupem času přibývající. Tématem jsou názory posluchačů Radiožurnálu, jak jim vyhovuje současná hudební nabídka, co se líbí a nelíbí a jestli se něco zlepšilo nebo zhoršilo. Pokud někdo píše na jiné téma, tak to bude zde asi těžko někoho zajímat.
a to je to článek z roku 2012 alespon pod člankem je to tak uvedeno, jak se to změnilo od te doby? máme rok 2018.
Naopak, Ovi to vystihl naprosto přesně a nepochopitelné na tom není zhola nic. Ovi pod to se Vám podepíši.
Váš náhled Ovi je podle mě zbytečně složitý, komplikovaný, navazující na diskriminaci smyšlenou nějakým duševně mdlým člověkem, nedemokratických praktik. Písničky lze přeci rozlišit na hezké, úspěšné a na druhé straně ty méně úspěšné. Je přeci evidentní diskriminací, když nějaký pablb rozhodne o diskriminaci interpretů, absolutně stejně jako kdysi rozhodoval normalizační ÚV KSČ.
Pokud Dvojka bude hrát hezké písničky, tak podle Vašeho pravidla Ovi, budou o takové hezké písničky, které posluchači rádi poslouchají, posluchači Radiožurnálu ochuzeni, resp. budou nuceni přeladit na Dvojku, aby si je mohli poslechnout. Vaše vysvětlení opravdu při uvedeném zjednodušení bohužel nedává smysl a jen v podstatě papouškuje onu diskriminaci, kterou nějaký blb (ať se mu říká ÚV KSČ nebo Petr Král, René Zavoral a spol.) účelově vymysleli z bůh ví jakého důvodu. Důvodem může být nejen vlastní kulturní a duševní omezenost, ale i vytvoření prostoru pro prosazení obchodních zájmů producenta Červinky.
Žijeme bohužel v době hybridní války, která bohužel zasahuje tvrdou pěstí i do oblasti umění a kulturních hodnot. Pokud nebudeme bránit naše kulturní hodnoty a demokracii, budeme degenerovat a podléhat cizím tlakům (nechat se jimi ovládat), které vymýšlí podlí lidé s cílem si beztrestně nahrabat pro sebe na úkor ostatních. Takoví lidé pak vymýšlí složitá odůvodnění svých výplodů, aby mohli svá zvěrstva beztrestně páchat.
Doporučuji přečíst radiozurnal.blog.cz a hlavně v ničem nehledat žádné složitosti, prostě používat jen „selský rozum“.
Blesková reakce Tomasi. To jste byl celou tu dobu bez internetu? Nebo snad ve vězení?!
Ani v roce 2017 stále není Petr Králem dobré hudby, opakující se stejné písničky na Radiožurnálu jsou bohužel svědkem. Kvílení Miroslava Žbirky několikrát za den, stejně jako v roce 2011. Absolutní pohrdání historií populární hudby naší vlasti, nahrazeno xindlem, hrůzami, kryštofy, atd. tak každý den dokola. Stále mě to nutí přemýšlet proč tomu tak již tak dlouho musí být. Napsal jsem na toto téma úvahu a podpořil ji i vědeckou studií, koho to zajímá, může si přečíst na radiozurnal.blog.cz a https://hudba-radiozurnal.blogspot.cz/
Napsal jste to přesně. Nedávno jsem se zůčastnil jako posluchač Radiožurnálu testovacího vzorku hudby spol. Median. Měl jsem ohodnotit 600skladeb, co hraje ČR1 ve svém vysílaní. Skoro všechny jsem ohodnotil jako „Ohrané a když to slyším, přeladím“ Myslím si, že zrovna RŽ. by měl mít ve svém playlistě víc skladeb různých žánrů a různé varianty skladeb, či hrát od zpěváka méně známé skladby a upustit od rockpopu….I o tomto jsem napsal vzkaz P. Královi…..
Ještě dodám, měl by si p. Petr Král vzít příklad od každého trochu z Rádií: 1, Color, Hey, Dance i internetového rádia Presston….
A když už chtějí hrát mainstream, ať to dělají jako pražský Expres!
Veřejnoprávní (?) rozhlas by neměl hrát popík vůbec. To není jeho úloha ani v tom nejvíce benevolentním výkladu slova „veřejnoprávní“.
Tomáši, souhlasím s tím, že vysoké rotace hudbě škodí a Český rozhlas by se měl vůči mainstreamovým komerčním stanicím pozitivně vymezovat a nesnažit se být jako ony. Problém ve Vašich úvahách vidím v tom, že na Radiožurnál pohlížíte, jako by se jednalo o jedinou stanici ČRo, která musí vysílat všechno, pro všechny a přitom kvalitně. Stěžujete si na to, že opakující se songy jsou od moderních, současných interpretů, že v playlistu už nejsou ti, kteří se proslavili v 60. až 80. letech v Československu.
Je třeba zdůraznit fakt, že nejvyšší poslechovost má Radiožurnál ve věkových skupinách 40-49 a 30-39 a jeho publikum spíše mládne, přestože u mnoha posluchačů je znát značná setrvačnost. Navzdory svému věku a skutečným hudebním preferencím jen neradi přelaďují na vhodnější rádio.
ČRo se zcela správně snaží minimalizovat překryvy s Dvojkou, která cílí na poněkud starší publikum, odhadem 45 až 60, i když její reálná poslechovost je nejvyšší ve skupině 60+, odkud by správně měly čerpat především krajské stanice ČRo. I zde je potíž se setrvačností v kombinaci s nedostatečným hudebním vymezením Dvojky vůči regionům.
Právě tím, že Radiožurnál hraje modernější hudbu, dává prostor starším songům vyniknout na regionech, případně Dvojce, kam Gott, Vondráčková a podobní formátově dobře zapadnou.
S posilováním pozice ČRo Plus jako zpravodajsko-publicistické stanice bez hudby oblíbené rovnoměrně napříč obrovským věkovým spektrem 30-79 bude růst tlak na to, aby Radiožurnál byl ještě silněji než dnes hudebním hitovým rádiem, pro mladšího posluchače od nějakých 25 do 45-50 let, určitě ne staršího. Radiožurnál jistě nebude hrát české oldies jen proto, že si je část posluchačů nedokáže najít na jiné stanici ČRo.
Sám jsem problém s kvalitou či nekvalitou hudby na Radiožurnálu vyřešil tím, že ho neposlouchám, mou zpravodajskou a publicistickou potřebu pokrývá již několik let Plus.
Přesně tak, souhlasim s Vámi, Ovi, vidím to podobně. Já bych u Českého rozhlasu zavedl model bavorského veřejnoprávního rozhlasu, vzhledem k tomu, že podrobnější zpravodajství a publicistika je teď na Plusu, tak si myslím, že by se jednotlivé okruhy využít efektivněji. Radiožurnál bych přiblížil mladším posluchačům a udělal z něj hudebně-informační stanici po vzoru Bayern 3, hudební složku bych vzal z pražské Reginy, myslím, že taková stanice by mohla mezi mladsimi posluchači ujmout, zejména mezi těmi, kteří rádio poslouchaji nejen kvůli hudbě, ale informací, protože jak jistě všichni víme, zpravodajství na soukromých stanicích pro mladé u nás není na moc dobré úrovni. To by byl okruh pro mladší posluchače (cca 20-45 let). Druhý okruh bych vytvořil sloučením regionálních stanic, po vzoru Bayern 1, kde by většina programů byla vysílána centrálně, ale některé části (regionální zprávy, regionální magazíny, odpolední vysílání, možná i písničky na přání) programu pak odpojované po regionech. Cílovou skupinu bych vyměřil 50+, hudebně pak kombinace současného hudebního formátu s formátem ČRo Dvojka, možná bych malinko snížil podíl české hudby (tak padesát na padesát). Bayern 1 a Bayern 3 se mi velmi líbí, jak po hudební, tak obsahové složce, hlavně mají jasně vymezené cílové skupiny a nekonkurují si navzájem, jak můžeme vidět např. u ČRo Dvojka a regionálních stanic.
nechápu, jak pracuje hudeb.redakce, stále denně stejné a do zblbnutí opakující se písničky.Poslouchám Radiož.prakticky celý den kvůli zprávám a reportážím atd.ale tohle mě plně odpuzuje. stejné pořadí stejných písniček dokola,dokola. Takže, jděte se vycpat !Hudební redakce naprosto ničí a kazí dobrou práci redaktorů a všech dalších
Radiožurnál jsem už zavrhnul, daleko více mě baví poslouchat Plus.
Před pár dny mě po ránu při letmém přelaďování potěšil __CR_1__ skladbou Missing (v relativně vzácné originální verzi) od Everything but the Girl. To je podle mě adekvátní song pro veřejnoprávní popové rádio. Bohužel je tento pozitivní dojem silně naředěn nepolevující přítomností odrhovaček v podání Divokýho Billa, Bonnie Tyler, Queen, Alphaville, Meat Loafa a dalších „otestovaných“. Petr není král dobré hudby.