Rádio Pohoda 88,1 FM Olomouc 1994 – 1998

Na tento den připadá 30. výročí zahájení oficiálního provozu méně známého soukromého média ze střední Moravy – Rádia Pohoda. Stalo se tak po zhruba měsíčním zkušebním provozu s dobře nastaveným zvukem na frekvenci 88,1 MHz z významného vysílače Jeseník – Praděd počátečním výkonem 1 kW, který byl po etapách navyšován na finálních 10 kW, ale nikdy s RDS. Zajímavostí je, že kmitočet byl původně přiklepnut opavskému Radiu Hellax, které se o něj soudilo s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, leč marně. Sídlo Rádia Pohoda bylo na adrese Mozartova 10, 779 00 Olomouc – Nová Ulice.

Držitelem licence udělené už 2. prosince 1993 na šest let se stala olomoucká společnost JARAMO, spol. s r.o., v níž se setkali Jaroslav Martínek z Olomouce a Mojmír Mohapl z Prahy. Od roku 1996 místo Mohapla ve společnosti působil Libor Kužel ze Šumperska. Jeho zemědělská firma Ligra ze Starého Města (pod Sněžníkem) byla ve vysílání častým inzerentem. Lektorem moderátorů, ředitelem rádia i jeho staničním hlasem se stal Pavel Hekela, dnes emeritní ředitel Českého rozhlasu Olomouc a Moravského divadla Olomouc. V devadesátých letech byl zároveň spolumajitelem reklamní firmy Studio Gulliver. Na 88,1 byly její spoty nepřekvapivě ke slyšení.

Už 20. dubna 1995 rádio poprvé kvůli finančním potížím přerušilo vysílání (Praděd byl vypnut), aby jej obnovilo v nejzazší zákonné lhůtě 19. května z nové adresy Železniční 4, 779 00 Olomouc – Chválkovice. Po dobu vysílání z tohoto studia byla modulace monofonní, i když se na kmitočtu 88,1 vysílalo stereo. 8. července 1996 se rádio vrátilo na Mozartovu ulici 10, byla obnovena stereo modulace, při stěhování zněla smyčka se skvělou skladbou Motorcycle Emptiness.

Takto dnes vypadá dům číslo 10 v Mozartově ulici:

Rádio znovu přerušilo vysílání v povodňovém létě roku 1997 (mezi 19. a 25. červnem a znovu mezi 30. srpnem a 9. zářím) a poslední výpadek nastal 6. února 1998. Dobře si pamatuji, že toho dne jsem Pohodu poslouchal ráno ve vlaku cestou do školy. Jedním z posledních songů, co jsem slyšel, byl Ocean Drive od Lighthouse Family. Když jsem rádio zapnul odpoledne, na 88,1 už byl jen šum. Podle dobového časopisu DX Revue měl stanici převzít nový majitel a obnovit vysílání se zcela novým programem. Dlouho jsem doufal, že se Pohoda vrátí, ale na Silvestra 1998 se na jeho frekvenci objevilo krátké zkušební vysílání Radia Orion z Ostravy, což byl důkaz, že se Pohoda už neobnoví.

Stanice po celou dobu platila za outsidera, který měl na jedné straně dalekonosný Praděd, na druhé straně horší pokrytí domovské Olomouce, kde se už předtím etablovaly stanice Haná a Rubi a obchodně tam tedy bylo těsno. Nemalé platby Radiokomunikacím za Praděd se na poměrně rychlém zániku rádia pravděpodobně také podepsaly. Personálně na zkrachovalou stanici navázalo o rok později Rádio Hity 94,4 FM, u něhož jsem rád zakotvil, a rovněž Český rozhlas Olomouc.

Co se na 88,1 vysílalo? Rádio Pohoda v prvních měsících navzdory názvu hrálo převážně indie rock a celkově náročnější hudbu, čímž se částečně blížilo pražskému Radiu 1 nebo brněnskému Rádiu Hády. Později se vysílání posunulo do hitovější, mainstreamovější polohy s muzikou 90. a 80. let a hitparádou. Jingly byly zpočátku spíše avantgardní (citace z Vinnetoua nebo Mrazíka), pak již poměrně standardní. Program byl zprvu minimalistický, v pozdějších fázích plný nejrůznějších rubrik včetně kultury i částečné regionální publicistiky. Ve večerních hodinách se v něm pak objevovaly menšinové formáty jako jazz, swing, klubová taneční hudba, filmové soundtracky či jiná málo hraná tvorba.

Obsah rádia se v průběhu tří let rychle proměňoval jak hudebně, tak moderátorsky. Ve vysílání se vystřídalo mnoho osobností, které se později prosadily v regionálních i celoplošných stanicích. Toto je neoficiální programové schéma z posledního roku existence, jak jsem si jej tehdy zapisoval (z dnešního pohledu velmi bizarně) do paměti elektrického psacího stroje Brother:

Pravidelně jsem poslouchal hlavně pořad Utěšování Richarda Pogody v neděli večer, díky němuž jsem poznával zákoutí jazzu, swingu, art rocku, soulu, oldies a dalších pro mě neznámých hudebních končin.

Na Pohodě dále pracovali namátkou Jiří Ljaljovský (dnes Veselý), Jan Sedláček, Jitka Pospíšilová, Gabriela Michalčáková, Jiří Večerka, Antonín Bezrouk, Denisa Borzová, Světlana Dočkalová, Ladislav Spurný, Eva Trávníčková, Josef Blümel, Dita Vojnarová, Jiří Hanák, Libor Kulík, Michal Krusberský, Michaela Vetešková, Igor Polák, Gabriela Oláhová nebo Aleš Manda.

Přestože rádio v éteru nevydrželo dlouho, hudebně mě dost ovlivnilo a dodnes žiju z toho, co jsem díky němu a jeho týmu načerpal. I když jsem před ním v Uničově na Olomoucku také docela intenzivně prožíval lokální Radio Haná a zejména pak ještě lokálnější Radio Rubi, Pohoda se stala mojí soukromou alternativou a vstupenkou do světa náročnějších rádií, kterou moc lidí v regionu neznalo.

Zde je 30 skladeb, které mám spojené s Rádiem Pohoda plus jedno překvapení na konci:

P. S. Rádio Pohoda mělo také web, i když se z něj posluchači moc informací nedozvěděli. Je dodnes archivován jako jeden z mála hmatatelných důkazů, že taková stanice opravdu existovala:

https://web.archive.org/web/19981205202915/http://www.olomoucke-forum.cz/pohoda/index.html